Groše
Groše vznikly ve 13. století jako velké stříbrné mince v hodnotě dvanácti denárů a rychle se rozšířily po celé Evropě. Od italského grosso přes francouzský gros, český pražský groš až po polský grosz představovaly základ středověkého měnového systému. Pro sběratele nabízejí groše fascinující přehled středověkého a raně novověkého mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný Schreckenberger (Engelsgroschen) ražený kolem roku 1507–1525 v Sasku za vlády Fridricha III., Jana a Jiřího. Historická mince spojená s bohatou těžbou stříbra a raným...
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 4, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,71 g, s dobře...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Stříbrný 1 groschen, odpovídající hodnotě 1/24 tolaru, ražený roku 1600 ve vévodství Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorp pod vládou Jana Adolfa. Mimořádně zajímavá mince, která spojuje...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Groše se poprvé objevily v Benátkách roku 1202 jako grosso matapan obsahující 2,2 gramu čistého stříbra, což představovalo dvanáctinásobek běžného denáru. Název pochází z latinského denarius grossus, tedy tlustý denár, který odpovídal potřebě větších nominálů v rozkvétajícím obchodu 13. století. Grošový systém se během několika desetiletí rozšířil od Středomoří až po Balt a vytvořil první skutečně celoevropský měnový standard.
Průlomový význam měl francouzský gros tournois Ludvíka IX. z roku 1266, který se stal vzorem pro většinu evropských grošů. Český pražský groš zavedený Václavem II. roku 1300 obsahoval 3,7 gramu stříbra a díky kutnohorskému stříbru se stal mezinárodní měnou střední Evropy. Jeho ražba pokračovala s různými modifikacemi až do 16. století a ovlivnila mincovnictví Polska, Uher i německých zemí.
Technické parametry grošů se lišily podle regionu a období. Anglický groat Eduarda I. vážil 4,7 gramu, burgundský groot přes 3 gramy, zatímco pozdější říšské groše obsahovaly již jen 1,5-2 gramy stříbra. Míšeňské groše 14. století s typickým lvem se staly vzorem pro saské a durynské mincovnictví. Polské grosze Kazimíra Velikého následovaly český vzor, ale s vlastní ikonografií orlice a koruny.
Úpadek grošového systému nastal v 15. století s poklesem obsahu stříbra. Původně stříbrné groše se měnily v bílonové mince s minimálním obsahem drahého kovu. Husitské groše s kalichem dokumentují nejen náboženské války, ale i inflační tlaky válečného hospodářství. V německých zemích se groš transformoval v groschen, který přežil jako drobná mince až do 20. století.
Renesanční období přineslo poslední velké stříbrné groše, jako byly papežské grossi nebo benátské mocenigo. Třicetiletá válka znamenala definitivní konec kvalitních grošových ražeb, které nahradily lehčí krejcary a později industriální drobné mince. Název groš však přežil v různých formách – od pruského silbergroschen přes polský grosz až po rakouský groschen.
Pro současné numismatiky představují groše klíčový sběratelský obor dokumentující přechod od feudální k tržní ekonomice. Historická hodnota grošů spočívá v jejich svědectví o rozvoji evropského obchodu, urbanizace a postupné monetarizace společnosti, kdy se mince staly každodenní součástí života měšťanů i venkovanů.
