Groše Fridricha III. Saského
Groše Friedricha III. představují mince posledního svatořímského císaře korunovaného v Římě z let 1440-1493. Tyto stříbrné mince dlouhé vlády dokumentují přechod od středověku k novověku a habsburský vzestup v Evropě. Jejich historický význam a vzácnost z nich činí významné objekty pozdně gotické numismatiky.
Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.
Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.
Středověký mečový groš z Míšně ražený za vlády Friedricha II. Saského a jeho manželky Margarethy představuje významný artefakt pozdně gotického mincovnictví saského území.
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Trojgroš z roku 1599 ražený v Brombergu za vlády Zikmunda III. Vasy je typickým představitelem polsko-litevské mincovní reformy na přelomu 16. a 17. století a důležitým dokladem...
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Friedrich III. (1440-1493) vládl nejdéle ze všech svatořímských císařů a jeho groše dokumentují transformaci středověké Evropy směrem k renesanci a novověkým politickým strukturám. Jako poslední císař korunovaný v Římě představoval konec středověké tradice, zatímco jeho dlouhá vláda umožnila konsolidaci habsburské moci v rakouských zemích. Friedrichovy groše tak zachycují historický přelom mezi gotickým středověkem a nastupující renesancí.
Ikonografie Friedrichových groš] reflektuje pozdně gotickou uměleckou tradici prostřednictvím stylizovaných portrétů a heraldických motivů charakteristických pro 15. století. Typické jsou portréty císaře s gotickou korunou a tradičními císařskými regáliemi, často doplněné o habsburský erb nebo říšského orla. Nápisy obvykle zdůrazňují císařskou důstojnost a legitimitu prostřednictvím latinských titulatur charakteristických pro pozdní středověk.
Ekonomická funkce těchto groš] dokumentuje postupnou monetizaci střední Evropy a rozvoj obchodních sítí na přelomu středověku a novověku. Jejich kvalita a rozšíření svědčí o rostoucí ekonomické síle habsburských zemí a schopnosti konkurovat etablovaným mincovním centrům. Archeologické nálezy dokládají jejich cirkulaci od alpských oblastí až po severní Itálii a uherské hranice.
Pro numismatiky představují groše Friedricha III. fascinující spojení pozdně středověkých tradic s počátky habsburské hegemonie v střední Evropě. Jejich studium odhaluje mechanismy politické konsolidace a ekonomické modernizace v období fundamentálních změn evropské civilizace. Vzácnost a historický kontext z nich činí vysoce ceněné objekty specializovaných kolekcí přechodného období mezi středověkem a novověkem.
