Groše Friedricha III.
Groše Friedricha III. představují mince posledního svatořímského císaře korunovaného v Římě z let 1440-1493. Tyto stříbrné mince dlouhé vlády dokumentují přechod od středověku k novověku a habsburský vzestup v Evropě. Jejich historický význam a vzácnost z nich činí významné objekty pozdně gotické numismatiky.

Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...

Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.

Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.

Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.

Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.

Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.

Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.

Pražský groš z období vlády Jana Lucemburského (1310–1346) je stříbrná mince, která se stala symbolem stability a hospodářské síly českého království.

Pražský groš z období vlády Jana Lucemburského (1310–1346) je stříbrná mince, která se stala symbolem stability a hospodářské síly českého království.

Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Friedrich III. (1440-1493) vládl nejdéle ze všech svatořímských císařů a jeho groše dokumentují transformaci středověké Evropy směrem k renesanci a novověkým politickým strukturám. Jako poslední císař korunovaný v Římě představoval konec středověké tradice, zatímco jeho dlouhá vláda umožnila konsolidaci habsburské moci v rakouských zemích. Friedrichovy groše tak zachycují historický přelom mezi gotickým středověkem a nastupující renesancí.
Ikonografie Friedrichových groš] reflektuje pozdně gotickou uměleckou tradici prostřednictvím stylizovaných portrétů a heraldických motivů charakteristických pro 15. století. Typické jsou portréty císaře s gotickou korunou a tradičními císařskými regáliemi, často doplněné o habsburský erb nebo říšského orla. Nápisy obvykle zdůrazňují císařskou důstojnost a legitimitu prostřednictvím latinských titulatur charakteristických pro pozdní středověk.
Ekonomická funkce těchto groš] dokumentuje postupnou monetizaci střední Evropy a rozvoj obchodních sítí na přelomu středověku a novověku. Jejich kvalita a rozšíření svědčí o rostoucí ekonomické síle habsburských zemí a schopnosti konkurovat etablovaným mincovním centrům. Archeologické nálezy dokládají jejich cirkulaci od alpských oblastí až po severní Itálii a uherské hranice.
Pro numismatiky představují groše Friedricha III. fascinující spojení pozdně středověkých tradic s počátky habsburské hegemonie v střední Evropě. Jejich studium odhaluje mechanismy politické konsolidace a ekonomické modernizace v období fundamentálních změn evropské civilizace. Vzácnost a historický kontext z nich činí vysoce ceněné objekty specializovaných kolekcí přechodného období mezi středověkem a novověkem.