Groše Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského

Groše Jana Adolfa Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského patří k numismatickým památkám významného severoněmeckého vévodství na pomezí německého a skandinávského světa. Jan Adolf vládl gottorpské části Šlesvicka-Holštýnska v letech 1590–1616 a jeho groše dokumentují každodenní peněžní oběh ve vévodství, které později získalo mimořádný dynastický význam jako kolébka švédských králů a ruských carů.

Šlesvicko-Holštýnsko zaujímalo strategickou polohu na spojnici mezi Severním a Baltským mořem. Gottorpové drželi část vévodství jako říšské léno a jejich území prosperovalo díky obchodu, zemědělství i rybolovu. Jan Adolf udržoval dobré vztahy s dánskou korunou i Svatou říší římskou a jeho vláda přinesla vévodství období stability.

Grošové mincovnictví sloužilo především potřebám domácího peněžního oběhu. Na rozdíl od reprezentativních tolarů určených mezinárodnímu obchodu tvořily groše každodenní platidlo místního obyvatelstva. Jan Adolf razil groše podle říšských standardů v mincovně vévodství a jeho mince cirkulovaly v celém šlesvicko-holštýnském regionu.

Groše Jana Adolfa nesly na averzu vévodský portrét nebo gottorpský znak, reverz zobrazoval nominální hodnotu a letopočet. Kvalita zpracování odpovídala úrovni severoněmeckého renesančního mincovnictví. Mincovní značky identifikovaly produkci gottorpské mincovny mezi ostatními šlesvicko-holštýnskými ražbami.

Pro sběratele představují groše Jana Adolfa zajímavou oblast gottorpského mincovnictví s vazbami na pozdější švédské a ruské dějiny. Drobné nominály jsou méně časté než reprezentativní tolary a dokumentují běžný peněžní oběh ve vévodství. Zvláště ceněny jsou exempláře s kvalitními portréty a mince dokumentující hospodářskou prosperitu gottorpského státu v období renesance.