Groše Jiřího z Poděbrad
Groše Jiřího z Poděbrad představují nejvzácnější české středověké mince z vlády jediného husitského krále Čech (1458-1471). Tyto stříbrné groše "krále dvojího lidu" zachycují éru náboženské tolerance a diplomatických inovací po husitských válkách.

Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 1, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,55 g, s dobře...

Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 4, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,71 g, s dobře...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.

Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.

Středověký mečový groš z Míšně ražený za vlády Friedricha II. Saského a jeho manželky Margarethy představuje významný artefakt pozdně gotického mincovnictví saského území.

Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...

Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.

Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Jiří z Poděbrad, zvaný "král dvojího lidu", vládl v době, kdy bylo třeba sjednotit katolickou a husitskou část obyvatelstva českých zemí. Jeho groše odrážejí tuto snahu o národní smír a legitimizaci husitského království v očích katolické Evropy. České groše z jeho vlády patří mezi nejvzácnější památky české numismatiky, neboť Jiří musel čelit neustálým politickým a vojenským výzvám ze strany papežského kurfu i domácí opozice.
Jiříkovy groše často kombinují tradiční křesťanské symboly s prvky husitské ikonografie, což dokumentuje složitou náboženskou situaci v českých zemích 15. století. Královská koruna a český lev na jeho mincích symbolizovaly kontinuitu české státnosti navzdory náboženským rozporům. Zvláště vzácné jsou groše z období, kdy Jiří čelil křižácké výpravě Matyáše Korvína a musel hájit své království proti mezinárodní katolické koalici. Tyto mince představují numismatické svědectví o jednom z nejdramatičtějších období českých dějin.
Jiří z Poděbrad proslul také jako autor projektu evropské mírové konfederace, což z něj činí jednoho z prvních evropských vizionářů. Jeho groše tak nesou odkaz nejen náboženské tolerance, ale i mírumilovné diplomacie, která předběhla svou dobu. Pro sběratele představují Jiříkovy groše možnost vlastnit numismatickou památku na jedinečnou epochu české nezávislosti a náboženské tolerance. Investičně patří mezi nejžádanější české historické mince díky své extrémní vzácnosti a významu pro české národní dějiny. Kombinace husitské tradice, královské prestiže a evropského významu Jiříkovy diplomacie činí z těchto grošů svatý grál české numismatiky s mimořádným potenciálem dlouhodobého zhodnocení.