Groše Karla IV. Lucemburského
Groše Karla IV. představují vrchol české středověké numismatiky z období největší slávy českého království. Tyto stříbrné mince římského císaře a českého krále (1346-1378) dokumentují zlatý věk Čech jako centra Svaté říše římské a evropské kultury.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 1, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,55 g, s dobře...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 4, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,71 g, s dobře...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.
Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.
Středověký mečový groš z Míšně ražený za vlády Friedricha II. Saského a jeho manželky Margarethy představuje významný artefakt pozdně gotického mincovnictví saského území.
Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Karel IV. povýšil České království na centrum Svaté říše římské a jeho groše se staly jednou z nejrespektovanějších měn středověké Evropy. Pražské groše za Karlovy vlády dosáhly takové kvality a stability, že byly přijímány od Baltu po Středomoří a staly se vzorem pro další evropské mincovny. Bohatství kutnohorských stříbrných dolů umožnilo ražbu grošů v obrovských nákladech, které financovaly Karlovy ambiciózní stavební a kulturní projekty.
Karlovy groše vynikají technickou dokonalostí a uměleckou kvalitou, která odráží rozkvět gotického umění za jeho vlády. Český lev a císařská koruna na těchto mincích symbolizovaly jedinečné spojení českého království s říšskou důstojností. Zvláště cenné jsou groše z období výstavby Karlova mostu, založení Karlovy univerzity nebo stavby Svatovítské katedrály - projekty, které navždy změnily tvář Prahy. Tyto mince představují numismatické svědectví o období, kdy Praha konkurovala Paříži a Římu jako evropské kulturní centrum.
Ikonografie Karlových grošů odráží císařovy ambice vytvořit z Prahy "Druhý Řím" a z českého království nejvýznamnější součást Svaté říše římské. Bohatá symbolika spojuje české tradice s císařskou prestiží a křesťanskými ideály. Pro sběratele představují groše Karla IV. možnost vlastnit autentickou památku na zlatý věk českých dějin. Investičně patří mezi nejstabilnější české historické mince díky jejich významu a relativní dostupnosti. Kombinace císařské prestiže, kulturního rozkvětu a numismatické kvality činí z Karlových grošů ideální základ každé české sbírky s dlouhodobým potenciálem růstu hodnoty podporovaným trvalým zájmem o období největší slávy českého království.
