Groše Rudolfa II. Habsburského

Groše Rudolfa II. Habsburského patří k numismatickým památkám jednoho z nejpozoruhodnějších panovníků českých dějin. Rudolf II. Habsburský vládl jako římský císař, český a uherský král v letech 1576–1612 a proslul především jako vášnivý sběratel umění, mecenáš věd a příznivec alchymie a astrologie. Přenesením císařského dvora do Prahy učinil české hlavní město centrem evropské kultury a vzdělanosti.

Groš byl tradiční stříbrnou mincí středoevropského mincovnictví s dlouhou historií sahající do 13. století. Za Rudolfa II. se razily groše v českých mincovnách – v Kutné Hoře, Jáchymově a později v Praze – podle standardů stanovených zemským zřízením. Tyto mince sloužily běžnému peněžnímu oběhu a doplňovaly vyšší nominály jako tolary a dukáty.

Rudolfova vláda byla poznamenána rostoucím napětím mezi katolíky a protestanty, které vyvrcholilo vydáním Rudolfova majestátu roku 1609 zaručujícího náboženskou svobodu v Čechách. Císař trpěl duševní chorobou, která postupně omezovala jeho vládní schopnosti a vedla ke konfliktům s ambiciózním bratrem Matyášem. Roku 1611 byl Rudolf donucen vzdát se české koruny a o rok později zemřel.

Ražba grošů Rudolfa II. probíhala v českých mincovnách pod dohledem české komory. Avers zobrazoval českého lva, reverz nesl habsburského orla nebo císařskou titulaturu. Mincovní značky identifikují původ jednotlivých ražeb – K pro Kutnou Horu, G pro Jáchymov. Kvalita zpracování odpovídala vysoké úrovni rudolfínského umění.

Pro sběratele představují groše Rudolfa II. dostupnou oblast rudolfínského mincovnictví spojující numismatickou hodnotu s fascinující érou českých dějin. Na rozdíl od prestižních tolarů jsou groše cenově přístupnější a umožňují studium každodenního peněžního oběhu rudolfínské Prahy. Zvláště ceněny jsou ražby z období kulturního rozkvětu, mince z méně obvyklých mincoven a exempláře výjimečné zachovalosti.