Guldeny
Guldeny představují jednu z nejdůležitějších měnových jednotek středověké a novověké Evropy. Tyto prestižní mince, původně zlaté, se razily od 13. století v různých evropských státech a staly se symbolem ekonomické síly a obchodní prosperity.
Stříbrná mince 2 guldeny z roku 1856 s portrétem krále Viléma I. a württemberským erbem – reprezentativní ukázka německého mincovnictví poloviny 19. století.
Stříbrný 1 gulden z roku 1844 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Stříbrná mince 2½ guldenu z období vlády královny Vilemíny nese státní znak Nizozemska a je ukázkou precizní nizozemské mincovní tradice meziválečného období.
Stříbrná nizozemská pamětní mince z roku 1970 vydaná k 25. výročí osvobození s portrétem královny Juliany a heslem „Nederland herrijst“ – Nizozemsko povstává.
Zlatý gulden bez letopočtu, ražený kolem roku 1476 v Bonnu pod správou arcibiskupa Hermanna IV. z Hessenska, je vzácnou památkou na kolínskou církevní vládu v období pozdního...
Guldeny vznikly ve 14. století jako zlaté mince odvozené od florentského florinu, přičemž název gulden pochází z německého gold (zlato). První rýnské guldeny razili kurfiřti podle společné dohody z roku 1385, čímž vytvořili nadregionální měnový standard Svaté říše římské. Vývoj guldenu od zlaté přes stříbrnou minci až po papírovou měnu dokumentuje ekonomickou transformaci Evropy během šesti století.
Rýnský zlatý gulden obsahoval původně 3,5 gramu zlata, později snížených na 2,5 gramu. Kurfiřtské guldeny nesly erb vydavatele – kolínského arcibiskupa, falckého kurfiřta, mohučského nebo trevírského arcibiskupa. Městské guldeny svobodných říšských měst jako Frankfurt, Norimberk nebo Lübeck zobrazovaly městské patrony a znaky, dokumentujíce ekonomickou sílu městských republik.
Přelomový význam měl přechod od zlatých ke stříbrným guldenům v 15. století. Guldengroschen neboli guldiner obsahoval ekvivalent zlata ve stříbře, což vedlo k vytvoření tolarového standardu. Joachimsthalergulden ze slavného českého Jáchymova dal název tolaru a nepřímo i dolaru. Říšský gulden podle augsburského mincovního řádu představoval účetní jednotku v hodnotě 60 krejcarů.
Nizozemský gulden se stal symbolem prosperity Spojených provincií během zlatého věku 17. století. Nizozemské stříbrné guldeny s erbem provincie a latinským nápisem MO ARG PRO CONFOE BELG financovaly obchodní flotily Východoindické společnosti. Zobrazení lva se svazkem šípů symbolizovalo jednotu sedmi provincií proti španělské nadvládě.
Zlatý gulden neboli zlatý desetník představoval prestižní obchodní minci s rytířem držícím meč a svazek šípů. Dukátový gulden obsahoval 3,5 gramu zlata podle benátského standardu a byl přijímán po celém světě. Nizozemskoindické guldeny razené v Batávii cirkulovaly od Jávy po Moluky.
Polský zlotý původně označoval zlatý gulden, později se název přenesl na stříbrnou měnu. Gdaňské guldeny svobodného města dokumentují hanzovní obchodní tradici. Rakouské konvenční guldeny podle měnové konvence z roku 1753 sjednotily měnu habsburských zemí. Jihoněmecký gulden existoval až do sjednocení Německa roku 1871.
Moderní nizozemský gulden decimalizovaný roku 1817 přežil dvě světové války a stal se jednou z nejstabilnějších evropských měn. Poslední guldeny s portréty královny Beatrix se razily do roku 2001. Surinamský a antilský gulden pokračují v guldénové tradici v bývalých koloniích.
Pro současné sběratele představují guldeny ideální téma spojující různé epochy a země. Historická hodnota spočívá v dokumentaci ekonomického vzestupu městských republik, nizozemského impéria, německého partikularismu a postupné monetární integrace, kterou gulden jako mezinárodní měna umožňoval už ve středověku.
