Guldeny
Guldeny vznikly jako středověké německé zlaté mince podle florénu a od 14. století se staly důležitým měnovým pojmem střední Evropy. Po roce 1386 se mluvilo o rýnském zlatém a od konce 15. století se odlišovaly zlaté a „guldeny“ ve stříbře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrný 1 gulden z roku 1844 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Stříbrná nizozemská pamětní mince z roku 1970 vydaná k 25. výročí osvobození s portrétem královny Juliany a heslem „Nederland herrijst“ – Nizozemsko povstává.
Ovládací prvky výpisu
Guldeny patří k nejvýznamnějším peněžním pojmům pozdního středověku a raného novověku v německých zemích. Původně šlo o zlatou minci, která navazovala na prestiž florénu, tehdy vnímaného jako spolehlivý vzor pro obchod i státní finance. Postupem doby však kvalita guldenu kolísala a v různých oblastech se lišila podle místních mincovních řádů a dostupnosti drahého kovu.
Od roku 1386 se v pramenech prosazuje označení rýnský zlatý, jež odkazovalo na snahu vymezit gulden v rámci širšího prostoru Svaté říše římské. Rýnská oblast byla důležitým hospodářským centrem a měnové zvyklosti se odtud šířily do dalších zemí, včetně střední Evropy. Právě v této době se název gulden postupně měnil z označení konkrétní mince na obecnější měnový pojem, s nímž se počítalo v účetnictví i v dálkovém obchodě.
Zlom přinesl konec 15. století, kdy se kvůli nedostatku zlata začaly razit stříbrné mince v hodnotě zlatého. Aby bylo možné se v oběhu vyznat, bylo nutné nové ražby jasně rozlišovat: stříbrné kusy se dál označovaly jako gulden (také guldiner), zatímco zlaté mince se vymezovaly jako zlatý gulden, tedy goldgulden. Toto rozdělení dobře ukazuje, jak se měnová praxe přizpůsobovala změnám v přísunu drahých kovů i potřebám trhu.
V dalších staletích se gulden stal stabilním názvem, který se udržoval v různých zemích a soustavách, i když se měnily standardy, mincovní řády a vztahy k jiným jednotkám. V habsburském a německém prostoru se tak „gulden“ často objevuje jako výraz pro měnu nebo účetní jednotku, jejíž podoba se vyvíjela podle politických a hospodářských proměn. Dějiny guldenu proto nejsou jen příběhem jedné mince, ale i svědectvím o tom, jak se v Evropě formovala důvěra v peníze mezi zlatem, stříbrem a státní autoritou.
