Günzburgské tolary
Günzburgské tolary razila habsburská mincovna v Günzburgu v Burgavském markrabství nedaleko Augsburgu, která začala pracovat v srpnu 1764. Vznikaly zde konvenční a tereziánské tolary Marie Terezie a od 80. let 18. století křížové tolary a jejich díly. Písmeno H nesou její ražby od roku 1766 do roku 1805.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Günzburgu, středisku habsburského Burgavského markrabství nedaleko Augsburgu, zahájila ražbu v srpnu 1764. Na prvních ražbách Marie Terezie z let 1764–1765 ji označuje písmeno G pod orlem, od roku 1766 burgavský znak a na zlatých a stříbrných mincích písmeno H. Tuto značku užívala až do roku 1805, kdy Burgavsko připadlo Bavorsku.
Tolary se tu razily podle konvenční měny. V letech 1765–1767 nesly burgavský znak a opis AD NORMAM CONVENTIONIS, od roku 1768 portrét Marie Terezie. Od roku 1766 do roku 1780 stojí na günzburgských ražbách pod portrétem iniciály mincmistra a vardajna: S.–C. pro Tobiase Schöbla a Josefa Huberta von Clotze, od roku 1775 S.–F. pro Schöbla a Josefa Fabyho.
Zvláštní stopu zanechal Günzburg v dějinách tereziánského tolaru. Razidla tolaru s letopočtem 1780, která zde vyryl J. B. Wurschbauer – s iniciálami S.F. pod portrétem a burgavským znakem ve čtvrtém poli –, se od roku 1824 používala v Miláně a Benátkách a pak i ve Vídni. Z nich vychází typ, který se razí dodnes.
Za Josefa II. a jeho nástupců se v Günzburgu razily i křížové tolary, původně určené pro Rakouské Nizozemí, a jejich díly: na lícu poprsí panovníka s písmenem H, na rubu burgundský kříž se třemi korunami a řádem Zlatého rouna. Doloženy jsou například čtvrttolar Josefa II. z roku 1788 a křížový tolar Františka II. z roku 1795.





