Habsburské centesimi
Habsburské centesimi představují drobné mince italských držav rakouského císařství v 19. století. Tyto měděné a později bronzové ražby tvořily nejnižší nominály peněžního oběhu v Lombardsko-benátském království a dalších italských territoriích pod habsburskou správou. Centesimi dokumentují rakouskou přítomnost na Apeninském poloostrově až do sjednocení Itálie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděná mince 2 liardy z roku 1757 byla ražena pro vévodství Lucembursko za vlády Marie Terezie v bruselské královské mincovně. Představuje významný doklad regionální měnové...
Měděná 1 grešle z let 1763–1765 byla ražena pro Sedmihradské knížectví za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad regionálního mincovnictví...
Měděný 1 krejcar z roku 1816 byl ražen za vlády císaře Františka I. Rakouského krátce po napoleonských válkách, v době zásadních měnových a hospodářských změn habsburské...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Mince o nominálu 15 soldi z roku 1802 pochází z hrabství Gorice a představuje zajímavý příklad měnové provázanosti habsburské monarchie. Kombinace hodnoty v soldi i přepočtu na...
Stříbrný 20krejcar z období vlády Ferdinanda I. představuje typickou oběžnou minci předbřeznové habsburské monarchie. Pražská ražba dokládá význam českých zemí v rámci říše a...
Habsburské centesimi tvořily základní drobné mince v italských državách Rakouského císařství během 19. století. Název centesimo pochází z italského označení pro setinu a tyto mince představovaly nejnižší nominály místního peněžního systému. Jejich ražba odrážela specifické postavení italských území v rámci habsburské monarchie, kde vedle říšských korun a zlatníků existovaly regionální měnové systémy.
Po napoleonských válkách získalo Rakousko zpět své italské državy a roku 1815 vzniklo Lombardsko-benátské království jako součást habsburské monarchie. Pro toto území byl zaveden zvláštní měnový systém založený na liru dělené na sto centesimů. Centesimi se razily v hodnotách 1, 3, 5, 10, 15 a dalších, přičemž nejnižší nominály byly měděné a vyšší obsahovaly stříbro.
Ražba lombardsko-benátských centesimů probíhala především v mincovnách Milán a Benátky, které nesly značky M a V. Mince zobrazovaly na averzu portrét vládnoucího císaře – Františka I., Ferdinanda I. či Františka Josefa I. – a na reverzu hodnotu s habsburským orlem nebo rakouskou korunou. Design odpovídal celkovému charakteru rakouského mincovnictví při zachování italských specifik.
Revoluční rok 1848 přinesl povstání v Lombardii i Benátsku, která byla krvavě potlačena. Postupná ztráta italských území – Lombardie roku 1859 a Benátska roku 1866 – ukončila ražbu habsburských centesimů. Tyto mince tak dokumentují poslední desetiletí rakouské přítomnosti v severní Itálii před dokončením italského sjednocení.
Pro sběratele představují habsburské centesimi zajímavou oblast propojující rakouskou a italskou numismatiku. Měděné a bronzové nominály jsou relativně dostupné, vyšší stříbrné hodnoty patří k vzácnějším ražbám. Zvláště ceněny jsou mince z revolučního období, ražby s portréty jednotlivých císařů a exempláře výjimečné zachovalosti, které se z běžného oběhu dochovaly jen zřídka.
