Habsburské denáry

Habsburské denáry patří k základním numismatickým památkám středoevropského mincovnictví. Denár jako drobná stříbrná mince tvořil základ peněžního oběhu od karolinské doby a Habsburkové jej razili ve svých rakouských državách od 13. století. Po získání české a uherské koruny roku 1526 se habsburské denáry staly součástí mincovního systému rozsáhlé středoevropské monarchie.

Rakouské denáry se razily již za prvních habsburských vévodů ve 13. a 14. století. Tyto drobné stříbrné mince sloužily každodennímu peněžnímu oběhu v rakouských zemích a doplňovaly vyšší nominály jako groše a zlatníky. Design odrážel postupný vývoj od románské stylizace přes gotiku k renesančním formám.

Po nástupu Habsburků na český a uherský trůn roku 1526 se denárové mincovnictví rozšířilo do všech zemí monarchie. Uherské denáry pokračovaly ve středověké tradici a nesly madonu s Ježíškem jako patronku Uherského království. České země přešly k jinému nominálnímu systému, avšak denárové ražby se udržely v některých oblastech.

Habsburské denáry se razily v četných mincovnách monarchie – ve Vídni, Kremnici, Praze a dalších. Váha a ryzost se lišily podle období a regionu, avšak základní charakter drobné stříbrné mince zůstával zachován. Mincovní reformy postupně nahrazovaly denáry krejcary a jinými nominály.

Pro sběratele představují habsburské denáry bohatou oblast středoevropské numismatiky sahající od středověku po raný novověk. Regionální rozmanitost rakouských, českých a uherských ražeb nabízí prostor pro specializaci. Zvláště ceněny jsou rané denáry rakouských vévodů, uherské denáry s madonou a exempláře dokumentující proměny habsburského mincovnictví.