Habsburské krejcary
Habsburské krejcary tvořily páteř každodenního platebního styku v rakouské monarchii po staletí. Tyto praktické drobné mince se razily v desítkách mincoven napříč říší a umožňovaly fungování maloobchodního systému. Jejich masová produkce a široká cirkulace z nich činí autentické svědky hospodářských dějin střední Evropy.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1848 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 24 krejcar ražený ve Vídni roku 1623 za císaře Ferdinanda II., tzv. kiprový typ s dvouhlavým orlem a rytým portrétem panovníka.
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
Habsburské krejcary reprezentují nejstabilnější a nejdéle trvající nominál v dějinách střední Evropy, jejich ražba pokrývá období od 16. do 19. století. Tyto drobné stříbrné mince tvořily základ monetárního systému a umožňovaly každodenní ekonomické aktivity od nákupu potravin po placení řemeslných služeb. Kontinuita jejich produkce dokládá funkčnost habsburského administrativního systému a jeho schopnost udržovat měnovou stabilitu.
Technický vývoj habsburských krejcarů dokumentuje evoluci mincovních technologií a změny ve společenských potřebách. Rané exempláře vykazují regionální rozdíly v technice i ikonografii, zatímco pozdější období přináší standardizaci a zjednodušení motivů. Ikonografické prvky obvykle zahrnují habsburské erby, hodnotu mince a základní náboženské symboly, přičemž důraz je kladen na praktickou čitelnost před uměleckými ambicemi.
V českých zemích představovaly habsburské krejcary neodmyslitelnou součást každodenního života všech společenských vrstev. Jejich masová cirkulace podporovala rozvoj tržního hospodářství a monetizaci českých regionů. Archeologické nálezy krejcarů poskytují jedinečný vhled do ekonomických aktivit a obchodních kontaktů konkrétních lokalit napříč několika staletími.
Pro sběratele představují habsburské krejcary ideální vstupní bod do habsburské numismatiky díky své dostupnosti a rozmanitosti. Jejich studium umožňuje pochopení komplexní struktury historických monetárních systémů a odkrývá fascinující detaily každodenního života našich předků v kontextu velké středoevropské monarchie.
