Haléře
Haléře představovaly nejdrobnější minci středoevropského prostoru od 13. století až do 21. století, název pochází ze švábského Halle. Od středověkých brakteátových haléřů přes rakousko-uherské haléře až po československé a české haléře dokumentují vývoj drobného oběživa. Pro sběratele nabízejí haléře dostupný vhled do každodenního peněžního oběhu napříč staletími.
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Haléře se poprvé objevily ve 13. století v jihozápadním Německu jako drobné stříbrné mince, jejichž název pochází ze švábského města Schwäbisch Hall. Původní heller nebo haller představoval polovinu feniku a rychle se rozšířil po celé střední Evropě jako nejmenší nominál. Sedmisetletá historie haléře dokumentuje vývoj od středověkých stříbrných mincí přes bílonové ražby až po moderní hliníkové drobné.
České haléře začal razit Václav II. po měnové reformě roku 1300 jako doplněk pražského groše. Středověké haléře byly často jednostranné brakteáty s jednoduchými motivy – křížem, korunou nebo písmenem. Za Lucemburků a Jagellonců představovaly haléře základní platidlo pro drobné nákupy, přičemž dvanáct haléřů tvořilo groš. Kvalita haléřů postupně klesala s obsahem stříbra, až se staly černými penězi s minimálním obsahem drahého kovu.
V habsburské monarchii získaly haléře novou podobu jako setina zlatky nebo později koruny. Rakousko-uherské haléře z let 1892-1918 s císařským orlem a hodnotovým označením se razily v bronzu nebo železe za první světové války. Vídeňské, kremnické a budapešťské mincovny produkovaly miliony kusů pro každodenní platby.
Československé haléře zavedené roku 1919 navázaly na rakouskou tradici. Prvorepublikové haléře s českým lvem a lipovými ratolestmi od Otakara Španiela představují klasiku československé numismatiky. Nominály od 1 do 50 haléřů v různých slitinách mědi, zinku a niklu dokumentují ekonomický vývoj republiky. Protektorátní haléře s českou korunou bez lva symbolizují ztrátu samostatnosti.
Socialistické haléře z let 1953-1992 prošly několika reformami. Hliníkové haléře z padesátých let vystřídaly mosazné a později opět hliníkové ražby. Motivy od lipových listů přes státní znak až po Křiváň dokumentují ideologické proměny režimu. Poslední československé haléře z roku 1992 již anticipovaly rozpad federace.
České haléře existovaly od roku 1993 do 2008, kdy skončila jejich ražba a postupně byly stahovány z oběhu. Moderní haléře v nominálech 10, 20 a 50 haléřů s motivy historických památek představovaly poslední kapitolu této dlouhé tradice. Zaokrouhlování na celé koruny od roku 2008 znamenalo faktický konec haléře jako platidla.
Pro současné sběratele představují haléře cenově nejdostupnější oblast numismatiky s obrovskou typovou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života běžných lidí, pro které haléř po staletí představoval základní jednotku při nákupu chleba, piva nebo jiných nezbytností, až do jeho postupného zániku v době elektronických plateb.
