Haléře
Haléře jsou drobné mince, jejichž název vychází ze stříbrných ražeb z Hallu am Kocher na počátku 13. století. V českých zemích se haléř ujal od konce 14. století jako nejmenší stříbrný nominál a později se stal i setinou koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ovládací prvky výpisu
Haléře mají kořeny ve středověké drobné stříbrné minci, jejíž tradice sahá k počátku 13. století. V mincovně ve švábském městě Hall am Kocher se tehdy objevily hodnotné malé ražby, označované podle místa původu latinsky hallenses a německy Haller; do češtiny se název přenesl jako haléř. Původně šlo o mince navázané na fenikový okruh, protože hallery bývaly chápány jako část feniku.
V české středověké numismatice se jako haléře označují nejmenší jednostranné stříbrné nominály zavedené po roce 1384. V účetní praxi vystupovaly jako polovina penízu, tedy v poměru, kdy peníz = 2 haléře, a výraz „haléř“ se proto používal i pro malý peníz. Do této skupiny se řadí také drobná jednostranná kladská ražba známá jako kladský haléř, která připomíná regionální podobu středověkého oběživa.
V novověku se haléř objevoval jako nejmenší stříbrná mince i v zemích Koruny české, a to včetně slezských mincoven. Za vlády Ferdinanda I. (1503–1564) se razby haléřů pojily mimo jiné s Vratislaví a Krnovem, což ukazuje, jak široce byl drobný nominál rozšířen. Haléře se razily také v Kutné Hoře za Ferdinanda II. (1578–1637) v období tzv. dlouhé mince, kdy se měnové poměry citelně proměňovaly.
Výraznou kapitolu představují měděné haléře ražené za Marie Terezie (1717–1780) v Praze v letech 1757–1758. Později se haléř vrátil i jako heller v rámci korunové měny zavedené roku 1892, kdy byl tento drobný nominál ražen z mosazi. V Československu se jednokorunové dělení na haléře upevnilo i po roce 1953, kdy se jednokorunové mince staly součástí soustavy podle zákona č. 45 a razily se dlouhodobě v letech 1953–1992, přestože už od 80. let neměly pro běžný oběh výraznější ekonomické uplatnění. Do mincovní soustavy České republiky od roku 1993 už 1haléř zahrnut nebyl, čímž se uzavřela dlouhá cesta haléře od středověkého „halleru“ k moderní setině koruny.
