Hemidrachmy
Hemidrachmy představovaly polovinu drachmy v antickém řeckém mincovním systému, vážily 2-2,5 gramu stříbra podle lokálního standardu. Od archaických ražeb řeckých polis přes helénistické emise až po provinciální římské mince dokumentují vývoj středomořského obchodu. Pro sběratele nabízejí hemidrachmy dostupný vstup do antické numismatiky s rozmanitými motivy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1780 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1774 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1770 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1765, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Hemidrachmy vznikly ve starém Řecku jako praktický nominál pro každodenní obchod, představující polovinu základní měnové jednotky drachmy. Váha hemidrachmy se pohybovala od 2 gramů na Kykládách po 2,7 gramu podle aiginského standardu. Rozšíření hemidrachem po celém řeckém světě dokumentuje potřebu středních nominálů mezi drobnými oboly a většími drachmami pro rozvíjející se tržní ekonomiku.
Starořecké hemidrachmy 6. století př. n. l. často nesly jednoduché motivy charakteristické pro vydávající polis. Athénské hemidrachmy zobrazovaly hlavu Athény a sovu v miniaturním provedení, korintské Pegase, chiské sfingy nebo naxijské kantharos s hrozny. Kvalita těchto raných ražeb kolísala podle technických možností jednotlivých mincoven.
Klasické období přineslo zdokonalení ryteckého umění i na malých plochách hemidrachem. Thrácké hemidrachmy s motivy místních dynastů nebo božstev jako Bendis dokumentují helénizaci severního Řecka. Maloasijské hemidrachmy z Lydie, Kárie nebo Frýgie kombinovaly řecké techniky s orientálními motivy, vytvářejíce jedinečnou syntézu kultur.
Makedonské hemidrachmy za Filipa II. a Alexandra Velikého šířily jednotný standard po dobytém území. Alexandrovské hemidrachmy s mladým Héraklem a sedícím Diem v miniaturním provedení cirkulovaly jako drobné mince vedle větších nominálů. Po Alexandrově smrti razili diadochové hemidrachmy s vlastními portréty nebo dynastickými symboly.
Helénistické období přineslo největší rozmanitost hemidrachem. Pergamské hemidrachmy s portréty Attalovců, rhodské s hlavou Hélia, achaijské se symbolem ligy dokumentují politickou fragmentaci řeckého světa. Parthské hemidrachmy představují východní adaptaci řeckého mincovního systému s orientálními prvky.
Římská nadvláda transformovala hemidrachmu v provinciální nominál. Císařské hemidrachmy z Kappadokie, Kilikie nebo Sýrie nesly portréty římských císařů s řeckými nápisy, dokumentujíce kulturní kontinuitu východního Středomoří. Alexandrijské hemidrachmy s místními božstvy představovaly specifický egyptský mincovní systém.
Technické provedení hemidrachem vyžadovalo mimořádnou zručnost rytců pracujících s malými razidly. Detaily portrétů nebo mytologických scén na ploše velikosti nehtu svědčí o mistrovství antických řemeslníků. Váhové standardy hemidrachem umožňují numismatikům identifikovat obchodní sféry a ekonomické vztahy antických měst.
Pro současné sběratele představují hemidrachmy cenově dostupnější alternativu k tetradrachmám s podobnou ikonografickou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního ekonomického života antických měst, kdy hemidrachma představovala průměrnou denní mzdu řemeslníka nebo cenu několika litrů vína.
