Hemidrachmy
Hemidrachmy představovaly polovinu drachmy v antickém řeckém mincovním systému, vážily 2-2,5 gramu stříbra podle lokálního standardu. Od archaických ražeb řeckých polis přes helénistické emise až po provinciální římské mince dokumentují vývoj středomořského obchodu. Pro sběratele nabízejí hemidrachmy dostupný vstup do antické numismatiky s rozmanitými motivy.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Hemidrachmy vznikly ve starém Řecku jako praktický nominál pro každodenní obchod, představující polovinu základní měnové jednotky drachmy. Váha hemidrachmy se pohybovala od 2 gramů na Kykládách po 2,7 gramu podle aiginského standardu. Rozšíření hemidrachem po celém řeckém světě dokumentuje potřebu středních nominálů mezi drobnými oboly a většími drachmami pro rozvíjející se tržní ekonomiku.
Starořecké hemidrachmy 6. století př. n. l. často nesly jednoduché motivy charakteristické pro vydávající polis. Athénské hemidrachmy zobrazovaly hlavu Athény a sovu v miniaturním provedení, korintské Pegase, chiské sfingy nebo naxijské kantharos s hrozny. Kvalita těchto raných ražeb kolísala podle technických možností jednotlivých mincoven.
Klasické období přineslo zdokonalení ryteckého umění i na malých plochách hemidrachem. Thrácké hemidrachmy s motivy místních dynastů nebo božstev jako Bendis dokumentují helénizaci severního Řecka. Maloasijské hemidrachmy z Lydie, Kárie nebo Frýgie kombinovaly řecké techniky s orientálními motivy, vytvářejíce jedinečnou syntézu kultur.
Makedonské hemidrachmy za Filipa II. a Alexandra Velikého šířily jednotný standard po dobytém území. Alexandrovské hemidrachmy s mladým Héraklem a sedícím Diem v miniaturním provedení cirkulovaly jako drobné mince vedle větších nominálů. Po Alexandrově smrti razili diadochové hemidrachmy s vlastními portréty nebo dynastickými symboly.
Helénistické období přineslo největší rozmanitost hemidrachem. Pergamské hemidrachmy s portréty Attalovců, rhodské s hlavou Hélia, achaijské se symbolem ligy dokumentují politickou fragmentaci řeckého světa. Parthské hemidrachmy představují východní adaptaci řeckého mincovního systému s orientálními prvky.
Římská nadvláda transformovala hemidrachmu v provinciální nominál. Císařské hemidrachmy z Kappadokie, Kilikie nebo Sýrie nesly portréty římských císařů s řeckými nápisy, dokumentujíce kulturní kontinuitu východního Středomoří. Alexandrijské hemidrachmy s místními božstvy představovaly specifický egyptský mincovní systém.
Technické provedení hemidrachem vyžadovalo mimořádnou zručnost rytců pracujících s malými razidly. Detaily portrétů nebo mytologických scén na ploše velikosti nehtu svědčí o mistrovství antických řemeslníků. Váhové standardy hemidrachem umožňují numismatikům identifikovat obchodní sféry a ekonomické vztahy antických měst.
Pro současné sběratele představují hemidrachmy cenově dostupnější alternativu k tetradrachmám s podobnou ikonografickou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního ekonomického života antických měst, kdy hemidrachma představovala průměrnou denní mzdu řemeslníka nebo cenu několika litrů vína.
