Hemidrachmy
Hemidrachmy představovaly polovinu drachmy v antickém řeckém mincovním systému, vážily 2-2,5 gramu stříbra podle lokálního standardu. Od archaických ražeb řeckých polis přes helénistické emise až po provinciální římské mince dokumentují vývoj středomořského obchodu. Pro sběratele nabízejí hemidrachmy dostupný vstup do antické numismatiky s rozmanitými motivy.

Stříbrná pamětní mince Maďarska připomíná Ference Deáka – státníka, který se zasloužil o rakousko-uherské vyrovnání a modernizaci země.

Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v

Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí úmrtí Karla Marxe připomíná klíčovou postavu marxismu a ideologického základu socialistických států.

Stříbrná pamětní mince vydaná v roce 1979 k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa.

Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí narození Viktora Kaplana, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny, přináší hold významné osobnosti techniky a průmyslu.

Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Stříbrná dvoumarka z roku 1876 s portrétem císaře Wilhelma I. představuje ranou fázi mincovní reformy Německého císařství a ražbu Berlínské mincovny.

Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.

Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.

Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Hemidrachmy vznikly ve starém Řecku jako praktický nominál pro každodenní obchod, představující polovinu základní měnové jednotky drachmy. Váha hemidrachmy se pohybovala od 2 gramů na Kykládách po 2,7 gramu podle aiginského standardu. Rozšíření hemidrachem po celém řeckém světě dokumentuje potřebu středních nominálů mezi drobnými oboly a většími drachmami pro rozvíjející se tržní ekonomiku.
Starořecké hemidrachmy 6. století př. n. l. často nesly jednoduché motivy charakteristické pro vydávající polis. Athénské hemidrachmy zobrazovaly hlavu Athény a sovu v miniaturním provedení, korintské Pegase, chiské sfingy nebo naxijské kantharos s hrozny. Kvalita těchto raných ražeb kolísala podle technických možností jednotlivých mincoven.
Klasické období přineslo zdokonalení ryteckého umění i na malých plochách hemidrachem. Thrácké hemidrachmy s motivy místních dynastů nebo božstev jako Bendis dokumentují helénizaci severního Řecka. Maloasijské hemidrachmy z Lydie, Kárie nebo Frýgie kombinovaly řecké techniky s orientálními motivy, vytvářejíce jedinečnou syntézu kultur.
Makedonské hemidrachmy za Filipa II. a Alexandra Velikého šířily jednotný standard po dobytém území. Alexandrovské hemidrachmy s mladým Héraklem a sedícím Diem v miniaturním provedení cirkulovaly jako drobné mince vedle větších nominálů. Po Alexandrově smrti razili diadochové hemidrachmy s vlastními portréty nebo dynastickými symboly.
Helénistické období přineslo největší rozmanitost hemidrachem. Pergamské hemidrachmy s portréty Attalovců, rhodské s hlavou Hélia, achaijské se symbolem ligy dokumentují politickou fragmentaci řeckého světa. Parthské hemidrachmy představují východní adaptaci řeckého mincovního systému s orientálními prvky.
Římská nadvláda transformovala hemidrachmu v provinciální nominál. Císařské hemidrachmy z Kappadokie, Kilikie nebo Sýrie nesly portréty římských císařů s řeckými nápisy, dokumentujíce kulturní kontinuitu východního Středomoří. Alexandrijské hemidrachmy s místními božstvy představovaly specifický egyptský mincovní systém.
Technické provedení hemidrachem vyžadovalo mimořádnou zručnost rytců pracujících s malými razidly. Detaily portrétů nebo mytologických scén na ploše velikosti nehtu svědčí o mistrovství antických řemeslníků. Váhové standardy hemidrachem umožňují numismatikům identifikovat obchodní sféry a ekonomické vztahy antických měst.
Pro současné sběratele představují hemidrachmy cenově dostupnější alternativu k tetradrachmám s podobnou ikonografickou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního ekonomického života antických měst, kdy hemidrachma představovala průměrnou denní mzdu řemeslníka nebo cenu několika litrů vína.