Hemidrachmy
Hemidrachmy představovaly polovinu drachmy v antickém řeckém mincovním systému, vážily 2-2,5 gramu stříbra podle lokálního standardu. Od archaických ražeb řeckých polis přes helénistické emise až po provinciální římské mince dokumentují vývoj středomořského obchodu. Pro sběratele nabízejí hemidrachmy dostupný vstup do antické numismatiky s rozmanitými motivy.
Výpis produktů
<p>Stříbrný 24krejcar českých stavů z roku 1620, ražený v Praze pod vedením mincmistra Pavla Škréty, patří k posledním emisím samostatného českého mincovnictví před...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1619 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Bílý groš císaře Rudolfa II. z roku 1585 ražený v Kutné Hoře představuje klasické stříbrné platidlo své doby, spojované s obdobím rozkvětu i duchovního neklidu na přelomu 16. a...
Stříbrná dvoumarka z období Třetí říše, ražená v letech 1936–1939 s portrétem Paula von Hindenburga, bývalého říšského prezidenta. Mince představuje významný symbol přechodu...
Stříbrná dvoumarka z období Třetí říše, ražená v letech 1936–1939 s portrétem Paula von Hindenburga, bývalého říšského prezidenta. Mince představuje významný symbol přechodu...
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Stříbrná třímarka z roku 1908 ražená za vlády pruského krále a německého císaře Viléma II. patří mezi typické oběžné mince pozdního období Německé říše. Vyniká precizním...
Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...
Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1858 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1876 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Hemidrachmy vznikly ve starém Řecku jako praktický nominál pro každodenní obchod, představující polovinu základní měnové jednotky drachmy. Váha hemidrachmy se pohybovala od 2 gramů na Kykládách po 2,7 gramu podle aiginského standardu. Rozšíření hemidrachem po celém řeckém světě dokumentuje potřebu středních nominálů mezi drobnými oboly a většími drachmami pro rozvíjející se tržní ekonomiku.
Starořecké hemidrachmy 6. století př. n. l. často nesly jednoduché motivy charakteristické pro vydávající polis. Athénské hemidrachmy zobrazovaly hlavu Athény a sovu v miniaturním provedení, korintské Pegase, chiské sfingy nebo naxijské kantharos s hrozny. Kvalita těchto raných ražeb kolísala podle technických možností jednotlivých mincoven.
Klasické období přineslo zdokonalení ryteckého umění i na malých plochách hemidrachem. Thrácké hemidrachmy s motivy místních dynastů nebo božstev jako Bendis dokumentují helénizaci severního Řecka. Maloasijské hemidrachmy z Lydie, Kárie nebo Frýgie kombinovaly řecké techniky s orientálními motivy, vytvářejíce jedinečnou syntézu kultur.
Makedonské hemidrachmy za Filipa II. a Alexandra Velikého šířily jednotný standard po dobytém území. Alexandrovské hemidrachmy s mladým Héraklem a sedícím Diem v miniaturním provedení cirkulovaly jako drobné mince vedle větších nominálů. Po Alexandrově smrti razili diadochové hemidrachmy s vlastními portréty nebo dynastickými symboly.
Helénistické období přineslo největší rozmanitost hemidrachem. Pergamské hemidrachmy s portréty Attalovců, rhodské s hlavou Hélia, achaijské se symbolem ligy dokumentují politickou fragmentaci řeckého světa. Parthské hemidrachmy představují východní adaptaci řeckého mincovního systému s orientálními prvky.
Římská nadvláda transformovala hemidrachmu v provinciální nominál. Císařské hemidrachmy z Kappadokie, Kilikie nebo Sýrie nesly portréty římských císařů s řeckými nápisy, dokumentujíce kulturní kontinuitu východního Středomoří. Alexandrijské hemidrachmy s místními božstvy představovaly specifický egyptský mincovní systém.
Technické provedení hemidrachem vyžadovalo mimořádnou zručnost rytců pracujících s malými razidly. Detaily portrétů nebo mytologických scén na ploše velikosti nehtu svědčí o mistrovství antických řemeslníků. Váhové standardy hemidrachem umožňují numismatikům identifikovat obchodní sféry a ekonomické vztahy antických měst.
Pro současné sběratele představují hemidrachmy cenově dostupnější alternativu k tetradrachmám s podobnou ikonografickou rozmanitostí. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního ekonomického života antických měst, kdy hemidrachma představovala průměrnou denní mzdu řemeslníka nebo cenu několika litrů vína.
