Mince Julie Mamaey
Mince Julie Mamaey odkazují na římskou císařovnu Julii Mamaeu (cca 180–235), matku císaře Alexandra Severa. Jako augusta výrazně ovlivňovala vládu v letech 222–235 a patřila k hlavním postavám pozdní severovské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Julie Mamaey připomínají Julii Mamaeu (cca 180–235), dceru Julie Maesy a neteř císařovny Julie Domny, která se stala jednou z nejvlivnějších žen třetího století. Pocházela ze syrské Emesy a vyrůstala v prostředí, kde se rodinné vazby úzce prolínaly s římskou politikou. Její postavení vyrostlo z dynastické strategie, kterou po roce 217 rozvíjela její matka s cílem obnovit vládu severovského rodu.
Po násilném pádu císaře Elagabala roku 222 byl na trůn dosazen její syn Alexander Severus, tehdy ještě dospívající. Julia Mamaea získala titul augusta a fakticky se podílela na řízení říše jako hlavní poradkyně mladého panovníka. Její vliv se opíral o dvorskou administrativu i o snahu navázat spolupráci se senátem, čímž se nová vláda chtěla odlišit od předchozích excesů.
Vnitřní politika této éry usilovala o stabilizaci a o návrat k tradičním hodnotám římské správy. Mamaea podporovala vzdělanost a u dvora působili učenci i právníci, mezi nimi známý jurista Ulpián. Zároveň však musela čelit narůstajícímu tlaku na hranicích, zejména po nástupu sásánovské Persie a při germánských vpádech na Rýně a Dunaji, které vyžadovaly rozhodnou vojenskou odpověď.
Napětí mezi dvorským prostředím a armádou se postupně prohlubovalo. V roce 235, během tažení proti Germánům, byla Julia Mamaea spolu se synem zavražděna vojáky nespokojenými s vedením války. Jejich smrt znamenala konec severovské dynastie a otevřela období vojenských císařů, kdy se říše ponořila do hluboké krize třetího století. Julia Mamaea tak zůstává symbolem posledního pokusu o dynastickou stabilitu před nástupem éry rychlých a násilných změn na římském trůně.
