Koruny
Koruna jako mincovní nominál vznikla ve 14. století a postupně se rozšířila do většiny evropských zemí. Od francouzského écu přes anglickou crown, rakouskou korunu až po skandinávské a středoevropské měny představuje jeden z nejrozšířenějších nominálů. Pro sběratele nabízí fascinující přehled vývoje evropského mincovnictví od středověku po současnost.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí úmrtí Karla Marxe připomíná klíčovou postavu marxismu a ideologického základu socialistických států.
Stříbrná pamětní mince vydaná v roce 1979 k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí narození Viktora Kaplana, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny, přináší hold významné osobnosti techniky a průmyslu.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury.
Pamětní stříbrná mince vydaná k 50. výročí založení Organizace spojených národů. Symbolizuje mezinárodní spolupráci, mír a aktivní zapojení České republiky do globálních...
Stříbrná pamětní mince k 400. výročí formulace Keplerových zákonů pohybu planet oslavuje významný vědecký milník a potěší sběratele jedinečným designem a historickým...
Pamětní stříbrná mince vydaná k příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2009. Symbolizuje významné politické a diplomatické postavení ČR v rámci...
Koruny se jako mincovní označení poprvé objevily ve Francii, kde Philippe VI. roku 1340 vyrazil zlatý écu à la couronne s vyobrazením heraldické koruny. Název rychle pronikl do dalších zemí a stal se symbolem panovnické moci vtělené do oběživa. Rozmanitost korunových ražeb napříč staletími dokumentuje ekonomický a politický vývoj evropských monarchií i republik.
Ve střední Evropě se koruna etablovala jako hlavní měnová jednotka v Rakousku-Uhersku od roku 1892, kdy nahradila zlatku v poměru 1:2. Československá koruna zavedená roku 1919 navázala na tuto tradici a stala se symbolem národní samostatnosti. Britská crown představovala od 16. století velkou stříbrnou minci v hodnotě pěti šilinků, zatímco skandinávské koruny vznikly v 70. letech 19. století jako součást skandinávské měnové unie.
Technické parametry korun se výrazně lišily podle země a období. Zlaté koruny především z raného období vážily 3,5 až 4,5 gramu, stříbrné exempláře dosahovaly hmotnosti 25 až 30 gramů. Ikonografie korunových mincí typicky zobrazovala panovnický portrét, státní znak nebo vlastní korunu jako symbol suverenity.
Pro numismatiky představují koruny ideální sběratelské téma spojující různé kultury a epochy. Historická hodnota těchto ražeb spočívá v jejich svědectví o měnových systémech od feudalismu přes konstituční monarchie až po moderní republiky, přičemž název přetrval jako připomínka monarchických tradic.
