Koruny Gustafa VI. Adolfa
Koruny Gustafa VI. Adolfa představují stříbrné mince ražené za vlády tohoto švédského krále v letech 1950–1973. Gustaf VI. Adolf byl posledním švédským panovníkem s výkonnými pravomocemi a vášnivým archeologem. Jeho koruny dokumentují závěrečné období švédské monarchie před ústavní reformou, která omezila královskou moc na reprezentativní funkce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o hodnotě 2 koruny z roku 1952 pochází z období vlády švédského krále Gustafa VI. Adolfa. Patří mezi poslední švédské oběžné mince, které obsahovaly podíl...
Ovládací prvky výpisu
Koruny Gustafa VI. Adolfa patří k významným ražbám moderního švédského mincovnictví. Gustaf VI. Adolf nastoupil na trůn roku 1950 jako sedmašedesátiletý muž po smrti svého otce Gustafa V. a vládl až do své smrti roku 1973. Jeho třiadvacetiletá vláda představuje přechodné období mezi tradiční monarchií a současným čistě reprezentativním postavením švédského krále.
Švédská koruna jako měnová jednotka existuje od roku 1873, kdy vznikla Skandinávská měnová unie spojující Švédsko, Norsko a Dánsko. Ačkoli unie zanikla po první světové válce, koruna zůstala švédskou měnou dodnes. Za Gustafa VI. Adolfa se razily koruny v nominálech od drobných öre po větší korunové hodnoty z různých kovů podle nominální hodnoty.
Gustaf VI. Adolf byl výjimečnou osobností mezi evropskými monarchy. Vystudovaný archeolog se aktivně účastnil vykopávek v Řecku, Itálii i Švédsku a publikoval odborné práce. Jeho portrét na mincích zobrazuje důstojného panovníka s charakteristickými brýlemi, které se staly jeho poznávacím znakem. Královské heslo „Povinnost nade vše" odráželo jeho přístup k vladařskému úřadu.
Ražba korun probíhala v královské mincovně v Eskilstuně, která od roku 1850 zajišťuje švédskou mincovní produkci. Vedle běžných oběžných mincí vznikaly i pamětní emise k významným výročím. Ústavní reforma roku 1975, dva roky po králově smrti, definitivně omezila
