Krejcary
Krejcary jsou drobné mince Svaté říše římské a Rakouska-Uherska od 13. století. Název pochází z kříže na jejich rubu. V českých zemích sloužily jako základní mince každodenního obchodu a představují důležitou součást středoevropské měnové historie.
Vzácná stříbrná mince 30 krejcarů z roku 1776, ražená v Kremnici pro nově získanou Halič za vlády Marie Terezie, představuje unikátní doklad habsburské expanze do bývalých...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1668 s mariánským motivem, ražený v Kremnici. Typická uherská ražba s výrazným náboženským významem.
Stříbrný XV krejcar z roku 1687, ražený v Salcburku pod vedením arcibiskupa Johanna Ernsta. Vyobrazuje svatého Ruperta se sudem soli.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Měděný 2 krejcar z revolučního roku 1848, první ročník vlády Františka Josefa I., ražený ve Vídni – historický svědek turbulentní epochy habsburské monarchie.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Kremnici (značka „B“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Rakouský 20 krejcar z roku 1765, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Štěpána Lotrinského, představuje nádhernou ukázku barokní mincovní tvorby s bohatým heraldickým motivem...
Barokní 15krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený v Kremnici, je autentickým svědectvím habsburské moci v Uhrách a kultu svatých patronů v době náboženské obnovy.
Krejcary patří mezi nejdéle používané mince evropské historie. Jejich příběh začíná ve 13. století ve Svaté říši římské, kde se název "Kreuzer" odvozoval od kříže (něm. "Kreuz"), který byl hlavním motivem na rubu těchto mincí. Kříž symbolizoval křesťanskou víru a legitimitu císařské moci v tehdejší Evropě.
V českých zemích se krejcary etablovaly jako nepostradatelná součást každodenního života za vlády Habsburků. Tyto drobné mince umožňovaly nákup základních potřeb - chleba, piva, řemeslných výrobků nebo služeb. Jejich různé nominály od půlkrejcaru až po dvacetikrejcary pokrývaly široké spektrum drobných plateb a činily z nich páteř tehdejší ekonomiky.
Habsburské krejcary se vyznačovaly charakteristickou ikonografií kombinující světskou a duchovní symboliku. Líc často nesl panovnické monogramy nebo portréty, zatímco rub zobrazoval různé formy kříže, erby nebo náboženské symboly. Nápisy v latině zdůrazňovaly božskou legitimitu habsburské vlády a vazbu na křesťanskou tradici.
Technologicky prošly krejcary významným vývojem. Původně měděné mince postupně doplňovaly stříbrné varianty vyšších nominálů, což odráželo inflační tlaky a rostoucí složitost ekonomiky. Kvalita ražby se postupně zlepšovala díky technickému pokroku a centralizaci mincoven.
Pro moderní sběratele představují krejcary (v hodnotách 1/2 (5/10), 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 15, 20, 30, 50 krejcarů, s nejoblibenějšími ročníky 1762, 1765, 1800, 1807, 1812, 1816, 1848, 1849, 1851, 1858, 1859, 1860, 1861, 1868, 1869, 1870, 1872, 1881, 1885) dostupnou cestu do světa habsburské numismatiky. Jejich relativně nízké ceny umožňují budování rozsáhlých kolekcí, zatímco variabilita panovníků, ražebních míst a nominálů nabízí nekonečné možnosti specializace. Krejcary tak spojují historickou autenticitu s praktickou dostupností a činí z numismatiky koníček přístupný širší sběratelské obci.
