Krejcary
Krejcary představovaly základní drobnou minci střední Evropy od 13. století až do zavedení korunové měny. Název pochází z latinského cruciatus označující kříž na prvních ražbách. Pro sběratele nabízejí krejcary dostupný vhled do každodenního peněžního oběhu habsburské monarchie, německých států a dalších zemí po více než šest století.
Výpis produktů
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1664 s portrétem císaře a znakem Habsburků, ražený ve Vídni pod vedením Andrease Cetta.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1676, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Krejcary vznikly ve 13. století v jižním Německu a Tyrolsku jako stříbrné mince s vyobrazením kříže, od něhož získaly své jméno – z latinského denarius cruciatus či cruciger. Postupně se staly nejrozšířenější drobnou mincí v habsburských zemích, německých státech, Švýcarsku a dalších oblastech střední Evropy. Dlouhá historie krejcarů dokumentuje vývoj drobného oběživa od středověku až po moderní dobu.
Hodnota krejcaru se ustálila jako šedesátina zlatého nebo guldenů, později čtvrtina groše. Stříbrné krejcary raného období postupně nahradily bílonové a měděné ražby, jak se zvyšovala hodnota drahých kovů. V 18. století existovaly nominály od čtvrt krejcaru až po třicetikrejcar, přičemž nejběžnější byly ražby v hodnotě jednoho, tří a šesti krejcarů.
Za vlády Marie Terezie došlo k významné standardizaci krejcarového systému. Konvenční krejcary podle mincovní konvence z roku 1753 se razily v jednotném standardu napříč habsburskou monarchií. Dvacetikrejcary obsahovaly 6,68 gramu stříbra ryzosti 583/1000, zatímco měděné krejcary a půlkrejcary sloužily pro nejdrobnější platby. Ikonografie krejcarů zobrazovala panovnické portréty, erby zemí nebo jednoduché hodnotové označení.
V německých státech měly krejcary rozmanité podoby podle místních zvyklostí. Bavorské, württemberské či badenské krejcary nesly portréty vládnoucích knížat, zatímco městské ražby zobrazovaly městské znaky. Rakouské válečné krejcary z let 1800-1809 ražené proti Napoleonovi patří mezi nejhledanější varianty.
Zajímavostí jsou švýcarské kreuzer ražené jednotlivými kantony do vytvoření federace, které dokumentují pestrou mozaiku alpské konfederace. Poslední krejcary se razily v Rakousku-Uhersku do roku 1892, kdy je nahradila korunová měna v poměru 1 koruna = 50 krejcarů.
Pro numismatiky představují krejcary cenově dostupný sběratelský obor s obrovskou varietou typů, ročníků a mincoven. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života běžných obyvatel, pro které krejcar představoval základní platidlo po více než šest století středoevropských dějin, od nákupu chleba až po výplatu nádeníků.
