Krejcary
Krejcary představovaly základní drobnou minci střední Evropy od 13. století až do zavedení korunové měny. Název pochází z latinského cruciatus označující kříž na prvních ražbách. Pro sběratele nabízejí krejcary dostupný vhled do každodenního peněžního oběhu habsburské monarchie, německých států a dalších zemí po více než šest století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný 10krejcar panovnice Marie Terezie ražený v Praze představuje klasickou drobnou minci habsburské monarchie druhé poloviny 18. století. Tento typ byl určen pro každodenní...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1786 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka A pod portrétem označuje Vídeň jako hlavní...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Stříbrný 20krejcar z roku 1800 pochází z pozdního období existence bamberského knížecího biskupství. Mince byla ražena za vlády Christopha Franze von Buseck a představuje...
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci Rakouského císařství z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Stříbrný tříkrejcar z uherských zemí z doby vlády Leopolda I. představuje drobnou oběhovou minci každodenního platebního styku. Je typickým dokladem měnové praxe v Uhrách na...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1784, ražený v tyrolské mincovně Hall, představuje typickou oběhovou minci pozdně tereziánsko-josefínského období. Jde o hmotný...
Stříbrný čtyřkrejcar z arcibiskupství Salcburk z roku 1727 je reprezentativní mincí raně novověkého církevního státu. Ražba spojená se jménem Leopolda Antona von Firmiana...
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Stříbrná oběžná mince Uherského království z roku 1778 ražená v mincovně Kremnica za vlády Marie Terezie. Typický krejcarový nominál druhé poloviny 18. století, určený pro...
Krejcary vznikly ve 13. století v jižním Německu a Tyrolsku jako stříbrné mince s vyobrazením kříže, od něhož získaly své jméno – z latinského denarius cruciatus či cruciger. Postupně se staly nejrozšířenější drobnou mincí v habsburských zemích, německých státech, Švýcarsku a dalších oblastech střední Evropy. Dlouhá historie krejcarů dokumentuje vývoj drobného oběživa od středověku až po moderní dobu.
Hodnota krejcaru se ustálila jako šedesátina zlatého nebo guldenů, později čtvrtina groše. Stříbrné krejcary raného období postupně nahradily bílonové a měděné ražby, jak se zvyšovala hodnota drahých kovů. V 18. století existovaly nominály od čtvrt krejcaru až po třicetikrejcar, přičemž nejběžnější byly ražby v hodnotě jednoho, tří a šesti krejcarů.
Za vlády Marie Terezie došlo k významné standardizaci krejcarového systému. Konvenční krejcary podle mincovní konvence z roku 1753 se razily v jednotném standardu napříč habsburskou monarchií. Dvacetikrejcary obsahovaly 6,68 gramu stříbra ryzosti 583/1000, zatímco měděné krejcary a půlkrejcary sloužily pro nejdrobnější platby. Ikonografie krejcarů zobrazovala panovnické portréty, erby zemí nebo jednoduché hodnotové označení.
V německých státech měly krejcary rozmanité podoby podle místních zvyklostí. Bavorské, württemberské či badenské krejcary nesly portréty vládnoucích knížat, zatímco městské ražby zobrazovaly městské znaky. Rakouské válečné krejcary z let 1800-1809 ražené proti Napoleonovi patří mezi nejhledanější varianty.
Zajímavostí jsou švýcarské kreuzer ražené jednotlivými kantony do vytvoření federace, které dokumentují pestrou mozaiku alpské konfederace. Poslední krejcary se razily v Rakousku-Uhersku do roku 1892, kdy je nahradila korunová měna v poměru 1 koruna = 50 krejcarů.
Pro numismatiky představují krejcary cenově dostupný sběratelský obor s obrovskou varietou typů, ročníků a mincoven. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života běžných obyvatel, pro které krejcar představoval základní platidlo po více než šest století středoevropských dějin, od nákupu chleba až po výplatu nádeníků.
