Krejcary českých stavů

Krejcary českých stavů patří k nejvýznamnějším numismatickým památkám českých dějin z přelomového období stavovského povstání. České stavy se roku 1618 vzbouřily proti habsburské nadvládě a během následujících dvou let vykonávaly suverénní vládu nad českým královstvím. Ražba vlastních mincí představovala symbolický i praktický výraz této stavovské suverenity.

Stavovské povstání vypuklo 23. května 1618 pražskou defenestrací, kdy byli císařští místodržící vyhozeni z oken Pražského hradu. České stavy ustavily direktorskou vládu a roku 1619 sesadily Ferdinanda II. Habsburského z českého trůnu. Na jeho místo zvolily falckého kurfiřta Fridricha V., jehož korunovace v listopadu 1619 představovala vrchol stavovského odboje.

Ražba stavovských krejcarů probíhala v pražské a kutnohorské mincovně pod dohledem direktorské vlády a později královské komory Fridricha Falckého. Mince nesly český lev a stavovské nebo královské nápisy zdůrazňující legitimitu nové vlády. Ikonografie ražeb odrážela politický program stavů – odpor proti habsburskému absolutismu a obranu zemských svobod.

Porážka stavovského vojska na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ukončila období stavovské vlády. Fridrich Falcký uprchl z Prahy a Ferdinand II. Habsburský obnovil svou moc. Následovaly popravy vůdců povstání, rozsáhlé konfiskace a nucená rekatolizace. Stavovské mince byly stahovány z oběhu jako symboly odboje.

Pro sběratele představují krejcary českých stavů mimořádně cennou oblast české numismatiky spojující vysokou historickou hodnotu s relativní vzácností. Dochované exempláře dokumentují krátké období české stavovské svobody a patří k nejhledanějším českým mincím. Zvláště ceněny jsou ražby z období direktorské vlády, mince Fridricha Falckého a exempláře výjimečné zachovalosti.