Krejcary Ernsta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského

Krejcary Ernsta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského patří k numismatickým památkám jednoho z menších wettinských vévodství v Durynsku. Ernst Fridrich vládl Sasko-Kobursko-Saalfeldsku v letech 1764–1800 a jeho šestatřicetiletá vláda spadá do období osvícenství a počátků revolučních válek. Krejcary ražené pod jeho správou dokumentují mincovnictví vévodství, z jehož rodu později vzešli panovníci Belgie, Bulharska a britské královské rodiny.

Sasko-Kobursko-Saalfeldsko vzniklo roku 1735 oddělením od Sasko-Saalfeldu jako jedno z mnoha drobných wettinských vévodství v Durynsku a Francích. Navzdory skromné rozloze a hospodářské síle disponovalo mincovním právem a razilo vlastní mince podle říšských standardů. Ernst Fridrich pokračoval v tradici svých předchůdců a jeho mincovnictví odráželo ambice malého, avšak dynasticky významného vévodství.

Vévoda Ernst Fridrich byl otcem Leopolda, pozdějšího belgického krále, a dědečkem britské královny Viktorie. Tato dynastická spojení učinila z koburské rodiny jednu z nejvýznamnějších evropských dynastií 19. století. V době Ernstovy vlády však vévodství ještě nedosahovalo pozdější proslulosti a patřilo k mnoha drobným německým státečkům.

Krejcary Ernsta Fridricha nesly na averzu vévodský znak nebo portrét, reverz zobrazoval nominální hodnotu a letopočet. Ražba probíhala v mincovně vévodství v Saalfeldu podle říšských standardů. Relativní vzácnost těchto ražeb odpovídá skromné produkci malého vévodství ve srovnání s většími německými státy.

Pro sběratele představují krejcary Ernsta Fridricha zajímavou oblast saského mincovnictví s vazbami na pozdější evropské dynastické dějiny. Ražby z Kobursko-Saalfeldska jsou méně časté než mince z větších saských vévodství, což zvyšuje jejich sběratelskou hodnotu. Zvláště ceněny jsou exempláře s kvalitními portréty a mince dokumentující počátky rodu, z něhož vzešli králové a královny několika evropských zemí.