Krejcary Františka I. Štěpána Lotrinského
Krejcary Františka I. Štěpána dokumentují vládu lotrinského císaře z let 1745-1765. Tyto praktické mince vznikaly za manžela Marie Terezie a zakladatele habsbursko-lotrinské dynastie. Jejich spojení s dynastickou unií a historický význam z nich činí významné objekty habsburské numismatiky 18. století.

Stříbrný 20krejcar z roku 1763 představuje elegantní minci z doby vlády Františka Lotrinského, manžela Marie Terezie, raženou po měnové reformě habsburské monarchie.

Stříbrný 20 krejcar z roku 1765 s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, ražený v Kremnici. Atraktivní historická mince z období habsburské monarchie, sběratelsky cenná pro...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1754, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1764, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1762, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný 17krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1753, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje krásnou ukázku mincovní tvorby poloviny 18. století s císařským orlem a...

Stříbrný 30 krejcar Františka I. Lotrinského z roku 1752, ražený v Hallu v Tyrolsku, představuje zajímavý typ s charakteristickým rombovým rámováním a dvojhlavým orlem.
František I. Štěpán (1745-1765) vstoupil do habsburské dynastie prostřednictvím sňatku s Marií Terezií a jeho krejcary dokumentují dynastickou unii mezi Habsburky a lotrinským domem. Jako bývalý lotrinský vévoda přinesl do monarchie nové politické perspektivy a ekonomické zkušenosti. Františkovy krejcary tak představují numismatické svědectví o založení habsbursko-lotrinské dynastie, která vládla střední Evropě až do roku 1918.
Ikonografie Františkových krejcarů kombinuje habsburskou symboliku s lotrinskými dynastickými prvky prostřednictvím elegantních rokokokých reliéfů charakteristických pro 18. století. Portréty císaře vykazují typickou eleganci a kultivovanost osvícenského panovníka, často doplněné o kombinované heraldické prvky zahrnující rakouské, uherské, české i lotrinské znaky. Umělecká úroveň těchto mincí dokládá vysoké standardy habsburského mincovnictví v období největšího rozkvětu monarchie.
Ekonomická funkce Františkových krejcarů byla stabilizační v rámci monetárního systému tereziánské monarchie a umožňovala každodenní obchodní aktivity během období intenzivní modernizace. Jejich kvalita a široká cirkulace přispěly k ekonomické integraci různých částí monarchie a podporovaly rozvoj osvícenských reforem. Četné nálezy dokládají jejich masové rozšíření od alpských zemí po uherské hranice.
Dynastická symbolika krejcarů Františka I. Štěpána jako mincí zakladatele nové dynastie činí z nich fascinující objekty pro studium mechainismů dynastické kontinuity a politické legitimizace. Pro sběratele představují tyto mince autentické svědectví o jednom z nejdůležitějších dynastických sňatků evropských dějin, který určil politickou mapu střední Evropy na další dvě století. Jejich studium odhaluje způsoby, jakými se dynastické unie promítají do numismatické symboliky.