Krejcary Fridricha Falckého
Krejcary Fridricha Falckého jsou mince „zimního krále“, který vládl v Čechách od podzimu 1619 do listopadu 1620. Na jeho jméno razily Kutná Hora a Praha hlavně čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary podle stavovského mincovního řádu z června 1619, roku 1620 přibyl kiprový osmačtyřicetikrejcar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Falcký (1596–1632), falcký kurfiřt, byl českými stavy zvolen králem v srpnu 1619 a v listopadu téhož roku korunován; po porážce na Bílé hoře 8. listopadu 1620 z Prahy uprchl. Jeho české krejcarové mince proto pocházejí jen z let 1619 a 1620 a přímo navazují na ražby stavovské vlády, která zemi spravovala od roku 1618.
Soustavu určil stavovský mincovní řád z 28. června 1619. Vedle tolaru zavedl čtyřiadvacetikrejcar (7,97 g, ryzost 0,625) a dvanáctikrejcar (4,66 g, ryzost 0,531), k nimž patřil tříkrejcar a krejcar. Oba vyšší krejcarové nominály razily už stavy bez portrétu; za Fridricha dostaly královské poprsí a hodnotu v kartuši pod ním.
Kutná Hora razila na Fridrichovo jméno už v roce 1619, Praha hlavně v roce 1620. Téhož roku přibyl osmačtyřicetikrejcar, kiprová mince s nižším obsahem stříbra, než odpovídalo její hodnotě; jáchymovský kus z roku 1620 váží 14,92 g. Na Fridrichových mincích jsou znaky zemí Koruny české a rubní opis pokračuje jeho tituly moravského markraběte a slezského vévody.
Po Bílé hoře přešla ražba v Čechách na jméno Ferdinanda II., Fridrich však titul českého krále uváděl na heidelberských mincích ještě roku 1621. Krejcary zimního krále tak zůstaly krátkou epizodou mezi stavovskými ražbami a kiprovou inflací let 1621–1623, kterou ukončila kaláda.





