Krejcary Fridricha Falckého
Krejcary Fridricha Falckého představují drobné mince ražené za vlády takzvaného zimního krále v letech 1610–1623. Fridrich V. Falcký proslul především jako vůdce protestantské Unie a neúspěšný český král, jehož porážka na Bílé hoře roku 1620 zahájila třicetiletou válku. Jeho krejcary dokumentují dramatické období německých i českých dějin.
Řazení produktů
Výpis produktů
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Stříbrný 15krejcar Leopolda I. z vratislavské mincovny představuje typickou ražbu habsburské Slezské oblasti konce 17. století. Mince odráží stabilizační snahy monarchie po...
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Stříbrný tolar Ferdinanda I. z Tyrolska z roku 1560 představuje významnou minci raného novověku, spojenou s rozvojem tolarového systému. Ražba odráží moc Habsburků i stabilizaci...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1777 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Krejcary Fridricha Falckého patří k numismatickým památkám jednoho z nejdramatičtějších období evropských dějin. Fridrich V. Falcký vládl jako falcký kurfiřt v letech 1610–1623 a krátce jako český král v letech 1619–1620. Jeho porážka na Bílé hoře a následný exil učinily z něj tragickou postavu třicetileté války známou jako „zimní král" podle jediné zimy strávené na pražském trůně.
Fridrich V. nastoupil na falcký trůn jako čtrnáctiletý jinoch a brzy se stal vůdcem protestantské Unie v říši. Sňatek s anglickou princeznou Alžbětou Stuartovnou roku 1613 posílil jeho mezinárodní postavení a ambice. Když mu čeští stavové roku 1619 nabídli královskou korunu, Fridrich ji přijal navzdory varováním spojenců, což vedlo ke katastrofálním důsledkům.
Porážka v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ukončila Fridrichovu českou vládu po jediném roce. Následoval útěk do exilu a roku 1623 ztráta i dědičné Falce, kterou obsadily císařské a bavorské jednotky. Fridrich strávil zbytek života v nizozemském exilu a zemřel roku 1632, aniž by znovu spatřil své země.
Krejcary Fridricha V. pocházejí z období jeho falcké vlády i krátkého českého panování. Falcké ražby nesly kurfiřtský titul a falcký znak, české emise královskou titulaturu a českého lva. Ražba probíhala v heidelberské mincovně a krátce i v českých mincovnách. Válečné události narušily mincovní produkci a činí z těchto krejcarů relativně vzácné sběratelské kousky.
Pro sběratele představují krejcary Fridricha Falckého emotivní oblast spojující falckou a českou numismatiku s dramatickými počátky třicetileté války. Ražby zimního krále dokumentují ambice i pád protestantského vůdce a patří k vyhledávaným památkám stavovského povstání. Zvláště ceněny jsou české emise z let 1619–1620 a exempláře dokumentující proměnu kurfiřta v krále a zpět v exulanta.
