Krejcary Karla Alexandra Braniborsko-Ansbachského

Krejcary Karla Alexandra Braniborsko-Ansbašského patří k numismatickým památkám posledního samostatného vládce franckých hohenzollernských markrabství. Karel Alexandr nastoupil na trůn Braniborska-Ansbachu roku 1757 a od roku 1769 vládl i sousednímu Braniborsku-Bayreuthu. Jeho čtyřiatřicetiletá vláda skončila dramatickým rozhodnutím prodat obě markrabství pruskému králi roku 1791.

Karel Alexandr byl posledním mužským potomkem franckých hohenzollernských linií. Když roku 1769 zemřel bezdětný bayreuthský markrabě Fridrich Kristián, Karel Alexandr spojil obě markrabství pod svou vládou. Toto sjednocení franckých hohenzollernských území však bylo pouze dočasné, neboť sám Karel Alexandr neměl legitimní potomky.

Markrabě Karel Alexandr proslul svými finančními potížemi a prodejí vojáků do britských služeb během americké války za nezávislost. Roku 1791 učinil překvapivé rozhodnutí prodat obě markrabství pruskému králi Fridrichu Vilémovi II. výměnou za roční rentu. Odešel do Anglie, kde zemřel roku 1806 jako poslední vládnoucí člen franckých hohenzollernských linií.

Krejcary Karla Alexandra nesly na averzu markraběcí portrét nebo hohenzollernského orla, reverz zobrazoval nominální hodnotu a letopočet. Ražba probíhala v mincovnách obou markrabství – v Ansbachu i Bayreuthu. Po roce 1791 mincovnictví přešlo pod pruskou správu a éra samostatných franckých ražeb skončila.

Pro sběratele představují krejcary Karla Alexandra závěrečnou kapitolu franckého hohenzollernského mincovnictví. Ražby z období spojené vlády nad oběma markrabstvími nabízejí zajímavé srovnání ansbašských a bayreuthských emisí. Zvláště ceněny jsou mince z posledních let před prodejem markrabství a exempláře dokumentující konec více než třísetleté éry samostatných franckých Hohenzollernů.