Krejcary Karla III. Josefa Lotrinského

Krejcary Karla III. Josefa Lotrinského patří k numismatickým památkám závěrečného období samostatného Lotrinského vévodství. Karel III. Josef vládl Lotrinsku v letech 1695–1711 a jeho relativně krátká vláda předcházela zásadním změnám, které vedly k definitivní ztrátě lotrinské nezávislosti. Jako starší bratr budoucího římského císaře Františka I. Štěpána Lotrinského patřil k významné evropské dynastii.

Lotrinské vévodství leželo na strategickém pomezí mezi Francií a Svatou říší římskou a po staletí zápasilo o zachování nezávislosti mezi oběma mocnostmi. Karel III. Josef pokračoval v této obtížné politice lavírování a jeho vláda byla poznamenána důsledky válek Ludvíka XIV. Mincovnictví vévodství odráželo omezené hospodářské možnosti území opakovaně pustošeného válečnými konflikty.

Karel III. Josef zemřel roku 1711 ve věku pouhých třiadvaceti let a zanechal pouze dceru. Vévodství zdědil jeho mladší bratr František Štěpán, který se později oženil s habsburskou dědičkou Marií Terezií. Jako podmínku tohoto sňatku musel František Štěpán roku 1737 vyměnit Lotrinsko za Toskánsko, čímž vévodství definitivně připadlo Francii.

Krejcary Karla III. Josefa nesly na averzu vévodský portrét nebo lotrinský znak, reverz zobrazoval nominální hodnotu a letopočet. Ražba probíhala v mincovně vévodství v Nancy podle standardů obvyklých v říšském prostoru. Krátká vláda a omezené hospodářské možnosti limitovaly množství ražených mincí.

Pro sběratele představují krejcary Karla III. Josefa vzácnou oblast lotrinského mincovnictví dokumentující závěrečné období vévodské nezávislosti. Spojení s budoucí habsbursko-lotrinskou dynastií dodává těmto ražbám zvláštní historický význam. Zvláště ceněny jsou exempláře s kvalitními portréty a mince dokumentující éru předcházející definitivnímu začlenění Lotrinska do Francie.