Krejcary Marie Terezie
Krejcary Marie Terezie představují základní drobné platidlo osvícenské monarchie 18. století. Tyto praktické stříbrné mince nižších nominálů vznikaly v mnoha mincovnách říše a umožňovaly každodenní obchodní transakce. Jejich široká cirkulace a kvalitní zpracování z nich činí přístupné památky tereziánské éry.
Vzácná stříbrná mince 30 krejcarů z roku 1776, ražená v Kremnici pro nově získanou Halič za vlády Marie Terezie, představuje unikátní doklad habsburské expanze do bývalých...
Uherský 15krejcar z roku 1749 s Madonou a portrétem Marie Terezie. Reprezentuje víru, moc a estetiku habsburské monarchie v období osvícenství.
Marie Terezie věnovala značnou pozornost reformě drobného mincovnictví, neboť kvalitní krejcary tvořily základ fungujícího každodenního platebního styku. Její vláda přinesla standardizaci váhy, ryzosti a vzhledu těchto mincí napříč celou monarchií, což významně usnadnilo obchod a každodenní ekonomické aktivity. Tereziánské krejcary tak reprezentují praktickou stránku osvícenských reforem a modernizace státní správy.
Ikonografie těchto drobných mincí kombinuje dynastickou reprezentaci s praktickými požadavky na srozumitelnost a rozpoznatelnost. Typické jsou zjednodušené portréty císařovny nebo heraldické symboly, často doplněné o jasně čitelné označení hodnoty mince. Reverzní strany obvykle zobrazují rakouský erb nebo kombinace zemských znaků, které zdůrazňovaly jednotu monarchie při respektování regionálních tradic.
V českých zemích tvořily tereziánské krejcary páteř maloobchodního platebního styku a umožňovaly rozvoj řemeslné a obchodní činnosti. Jejich kvalita a stabilita přispěly k ekonomickému rozkvětu českých měst a podporovaly růst střední třídy. Četné nálezy v českých archeologických kontextech dokládají jejich masové rozšíření a každodenní používání.
Současní sběratelé oceňují krejcary Marie Terezie jako dostupné vstupní objekty do habsburské numismatiky s vysokou historickou hodnotou. Jejich relativní četnost umožňuje studium regionálních variant a technických inovací, které charakterizovaly reformní úsilí nejslavnější habsburské panovnice 18. století.
