Krejcary z Mainz
Krejcary z Mainz patří k nejdůležitějším církevním mincím svatořímské říše. Mohučští arcibiskupové-kurfiřti razili krejcary po více než tisíc let a jejich produkce představuje vrchol německého církevního mincovnictví.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1685, ražený v Mohuči za vlády Leopolda I., je působivým příkladem barokní mincovní tvorby a zároveň důkazem tehdejší moci a vlivu habsburské říše.
Krejcary z Mainz představují numismatické památky jednoho z nejmocnějších církevních kurfiřtství svatořímské říše. Mohučští arcibiskupové, nosící titul "primas Germaniae", kombinovali duchovní autoritu s významnou světskou mocí a právem volit římského císaře.
Mohučské krejcary vznikaly v rámci tisícileté tradice církevního mincovnictví, které dokumentuje kontinuitu katolické moci ve střední Evropě. Místní mincovna produkovala nejen běžné platební prostředky, ale také reprezentativní emise demonstrující arcibiskupské ambice a bohatství.
Strategická poloha Mainz na středním Rýnu учinila z města klíčový článek středoevropského obchodu. Mohučské krejcary byly široce akceptovány po celé říši a často sloužily jako referenční standard pro jiné církevní mincovny. Ikonografie kombinovala křesťanské motivy s heraldickou symbolikou.
Pro sběratele představují mohučské krejcary spojení s vrcholem církevní moci ve středověké Evropě. Jejich historická hodnota je umocněna kontinuitou výroby napříč politickými změnami a úlohou, kterou Mainz sehrával jako duchovní centrum a mírné centrum německých zemí po více než tisíc let.
