Krejcary
Krejcary představovaly základní drobnou minci střední Evropy od 13. století až do zavedení korunové měny. Název pochází z latinského cruciatus označující kříž na prvních ražbách. Pro sběratele nabízejí krejcary dostupný vhled do každodenního peněžního oběhu habsburské monarchie, německých států a dalších zemí po více než šest století.
Výpis produktů
<p>Stříbrný 24krejcar českých stavů z roku 1620, ražený v Praze pod vedením mincmistra Pavla Škréty, patří k posledním emisím samostatného českého mincovnictví před...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1619 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděný 4 krejcar z roku 1860 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. v Kremnici.
Měděný krejcar z roku 1861 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Stříbrný 3krejcar z roku 1679, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve slezském Brzegu, představuje typickou ukázku habsburského mincovnictví pozdního 17. století. Minca...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Krejcary vznikly ve 13. století v jižním Německu a Tyrolsku jako stříbrné mince s vyobrazením kříže, od něhož získaly své jméno – z latinského denarius cruciatus či cruciger. Postupně se staly nejrozšířenější drobnou mincí v habsburských zemích, německých státech, Švýcarsku a dalších oblastech střední Evropy. Dlouhá historie krejcarů dokumentuje vývoj drobného oběživa od středověku až po moderní dobu.
Hodnota krejcaru se ustálila jako šedesátina zlatého nebo guldenů, později čtvrtina groše. Stříbrné krejcary raného období postupně nahradily bílonové a měděné ražby, jak se zvyšovala hodnota drahých kovů. V 18. století existovaly nominály od čtvrt krejcaru až po třicetikrejcar, přičemž nejběžnější byly ražby v hodnotě jednoho, tří a šesti krejcarů.
Za vlády Marie Terezie došlo k významné standardizaci krejcarového systému. Konvenční krejcary podle mincovní konvence z roku 1753 se razily v jednotném standardu napříč habsburskou monarchií. Dvacetikrejcary obsahovaly 6,68 gramu stříbra ryzosti 583/1000, zatímco měděné krejcary a půlkrejcary sloužily pro nejdrobnější platby. Ikonografie krejcarů zobrazovala panovnické portréty, erby zemí nebo jednoduché hodnotové označení.
V německých státech měly krejcary rozmanité podoby podle místních zvyklostí. Bavorské, württemberské či badenské krejcary nesly portréty vládnoucích knížat, zatímco městské ražby zobrazovaly městské znaky. Rakouské válečné krejcary z let 1800-1809 ražené proti Napoleonovi patří mezi nejhledanější varianty.
Zajímavostí jsou švýcarské kreuzer ražené jednotlivými kantony do vytvoření federace, které dokumentují pestrou mozaiku alpské konfederace. Poslední krejcary se razily v Rakousku-Uhersku do roku 1892, kdy je nahradila korunová měna v poměru 1 koruna = 50 krejcarů.
Pro numismatiky představují krejcary cenově dostupný sběratelský obor s obrovskou varietou typů, ročníků a mincoven. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života běžných obyvatel, pro které krejcar představoval základní platidlo po více než šest století středoevropských dějin, od nákupu chleba až po výplatu nádeníků.
