Krejcary
Krejcar byl drobný peněžní nominál užívaný v různých částech střední Evropy, zejména v německém a habsburském prostředí. Jeho význam i vzájemný poměr k dalším měnovým jednotkám se v průběhu staletí měnily podle doby a země.
Řazení produktů
Výpis produktů
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Stříbrný tolar Ferdinanda I. z Tyrolska z roku 1560 představuje významnou minci raného novověku, spojenou s rozvojem tolarového systému. Ražba odráží moc Habsburků i stabilizaci...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1768 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Název krejcar se obvykle spojuje s německým označením Kreuzer a s motivem kříže na raných ražbách. Jako běžný drobný nominál se výrazněji uplatnil především v pozdním středověku a novověku, kdy se rozšířil v řadě zemí a území střední Evropy.
Krejcary sloužily především pro každodenní peněžní oběh. Jejich podoba, kov i kupní síla se v čase proměňovaly a nelze je vyjádřit jedním stálým poměrem k vyšším měnovým jednotkám, protože měnové soustavy nebyly ve všech regionech stejné. Právě tato proměnlivost je pro numismatiku důležitá, protože dobře ukazuje vývoj drobného oběživa.
Na krejcarech se objevují panovnické portréty, zemské a městské znaky, titulatura i prosté označení hodnoty. V habsburských zemích i v německých státech patřily po dlouhou dobu k rozšířeným mincím, avšak jejich konkrétní typy a standardy se lišily podle období, mincovní reformy i místních zvyklostí. Proto je vhodné posuzovat jednotlivé kusy vždy v rámci jejich přesného historického kontextu.
Kategorie krejcarů zahrnuje široké spektrum ražeb od starších stříbrných kusů po pozdější drobné mince z méně hodnotných kovů. Pro studium představují užitečný pramen k dějinám hospodářství, správy i každodenního života, protože patřily k mincím, s nimiž se běžně platilo v městech i na venkově ještě v novověku a v 19. století.
