Krejcary
Krejcary jsou drobné mince Svaté říše římské a Rakouska-Uherska od 13. století. Název pochází z kříže na jejich rubu. V českých zemích sloužily jako základní mince každodenního obchodu a představují důležitou součást středoevropské měnové historie.

Vzácný stříbrný XV krejcar z roku 1696, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve vídeňské mincovně, představuje reprezentativní ukázku raně barokní numismatiky s typickým portrétem...

Elegantní stříbrný 20 krejcar z roku 1781 ražený za vlády Josefa II. ve Vídni zaujme detailní heraldikou a představuje cenný doklad osvícenských reforem a mincovního vývoje...

Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1632, ražený v Hallu. Bohatě dekorovaný typ s ceremoniálním portrétem panovníka a výrazným erbem je ukázkou vyspělého tyrolského...

Stříbrný 10 krejcar Leopolda V. z roku 1623, ražený v Hallu. Vzácnější typ s malou hlavou a detailním erbem je atraktivní ukázkou tyrolské mincovní tvorby v období třicetileté...

Stříbrný 72 krejcar Ferdinanda I. z roku 1556, ražený v Hallu. Výrazná portrétní ražba s bohatou titulaturou a dvouhlavým orlem. Historicky cenný kus z raného období habsburské...

Rakouský čtvrtkrejcar z roku 1816 ražený v Kremnici (značka „B“) za vlády Františka I. Mince ve výjimečném stavu NGC MS63 BN si uchovala ostrou ražbu i původní hnědou patinu....

Měděný 3 krejcar Františka II. z roku 1800, ražený ve Vídni (značka „B“), představuje drobný nominál habsburské měny. Certifikace NGC MS61 BN potvrzuje neoběhový stav a...

30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve vídeňské mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období. Certifikace NGC MS62 BN potvrzuje...

30 krejcar Františka II. z roku 1807, ražený ve Smolníku (značka „S“), představuje vrchol měděné mincovní ražby habsburského období. Certifikace NGC MS62 RB potvrzuje výborný...

Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem, certifikovaná v kvalitě NGC MS61 RB – s částí...
Krejcary patří mezi nejdéle používané mince evropské historie. Jejich příběh začíná ve 13. století ve Svaté říši římské, kde se název "Kreuzer" odvozoval od kříže (něm. "Kreuz"), který byl hlavním motivem na rubu těchto mincí. Kříž symbolizoval křesťanskou víru a legitimitu císařské moci v tehdejší Evropě.
V českých zemích se krejcary etablovaly jako nepostradatelná součást každodenního života za vlády Habsburků. Tyto drobné mince umožňovaly nákup základních potřeb - chleba, piva, řemeslných výrobků nebo služeb. Jejich různé nominály od půlkrejcaru až po dvacetikrejcary pokrývaly široké spektrum drobných plateb a činily z nich páteř tehdejší ekonomiky.
Habsburské krejcary se vyznačovaly charakteristickou ikonografií kombinující světskou a duchovní symboliku. Líc často nesl panovnické monogramy nebo portréty, zatímco rub zobrazoval různé formy kříže, erby nebo náboženské symboly. Nápisy v latině zdůrazňovaly božskou legitimitu habsburské vlády a vazbu na křesťanskou tradici.
Technologicky prošly krejcary významným vývojem. Původně měděné mince postupně doplňovaly stříbrné varianty vyšších nominálů, což odráželo inflační tlaky a rostoucí složitost ekonomiky. Kvalita ražby se postupně zlepšovala díky technickému pokroku a centralizaci mincoven.
Pro moderní sběratele představují krejcary (v hodnotách 1/2 (5/10), 1, 2, 3, 4, 5, 6, 10, 15, 20, 30, 50 krejcarů, s nejoblibenějšími ročníky 1762, 1765, 1800, 1807, 1812, 1816, 1848, 1849, 1851, 1858, 1859, 1860, 1861, 1868, 1869, 1870, 1872, 1881, 1885) dostupnou cestu do světa habsburské numismatiky. Jejich relativně nízké ceny umožňují budování rozsáhlých kolekcí, zatímco variabilita panovníků, ražebních míst a nominálů nabízí nekonečné možnosti specializace. Krejcary tak spojují historickou autenticitu s praktickou dostupností a činí z numismatiky koníček přístupný širší sběratelské obci.