Krejcary
Krejcary patřily po staletí k nejrozšířenějším drobným mincím ve střední Evropě. Pojmenování vychází z německého „Kreuzer“, tedy mince s křížem, a do českých zemí se pevně zapsalo zejména v době habsburské monarchie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobná oběžná mince o hodnotě 10 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou součást každodenního platebního styku habsburské monarchie. Ražba z roku 1872...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou oběžnou ražbu Rakouského císařství druhé poloviny 19. století. Patří do...
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1842 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Drobná mince o nominálu 6 krejcarů z roku 1849 pochází z počátku vlády Františka Josefa I. a představuje běžné oběživo habsburské monarchie po revolučním roce 1848. Ražba z...
Stříbrný 20krejcar z období vlády Ferdinanda I. představuje typickou oběžnou minci předbřeznové habsburské monarchie. Pražská ražba dokládá význam českých zemí v rámci říše a...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1816 byl ražen za vlády císaře Františka I. Rakouského krátce po napoleonských válkách, v době zásadních měnových a hospodářských změn habsburské...
Stříbrný 7krejcar z roku 1802 pochází z období vlády Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Mince představuje typickou ukázku drobné oběžné ražby přelomu 18. a 19....
Krejcary nesou jméno od německého označení Kreuzer, které připomínalo kříž jako častý motiv raných ražeb. Původně šlo o stříbrnou minci raženou už od 13. století v jihotyrolském Meranu a její název se postupně rozšířil do prostoru Svaté říše římské. V měnové praxi se krejcar stal srozumitelnou jednotkou pro každodenní obchod i výběr poplatků.
V 16. století se ustálily převodní poměry, které krejcar pevně zasadily do širšího měnového systému. V jihoněmeckém prostředí se uváděl vztah, kdy jeden zlatý (gulden) odpovídal několika desítkám krejcarů, což usnadňovalo účetnictví i směnu mezi oblastmi. Do českých zemí se krejcar prosazoval v rámci habsburské měnové soustavy a stal se běžnou součástí peněžního oběhu.
Význam krejcaru rostl i tím, že se používal napříč rozsáhlými územími monarchie, kde bylo potřeba sjednocovat měnové zvyklosti. V 19. století se v habsburských zemích pojil se zlatým (florinem) jako drobná jednotka a po reformách se měnila i jeho účetní podoba. Zlom přinesla měnová úprava z roku 1857, která přešla na desetinné členění, takže jeden zlatý tvořilo sto krejcarů.
Konec krejcaru jako oficiální jednotky souvisel s reformou roku 1892, kdy zlatý nahradila koruna a drobné hodnoty převzal haléř. Přesto slovo „krejcar“ v češtině dlouho přežívalo jako lidové označení malých peněz a objevovalo se v rčeních i každodenní mluvě. V paměti střední Evropy tak zůstává jako připomínka staršího měnového řádu i proměn hospodářství v novověku.
