Krejcary
Krejcary mají jméno podle dvojitého kříže na stříbrném groši, který se od roku 1271 razil v jihotyrolském Meranu. Krejcar se rozšířil po jihu Svaté říše římské a v habsburských zemích, do Čech přišel roku 1561. Platil až do zavedení koruny roku 1892, nejprve jako šedesátina, od roku 1857 jako setina zlatého.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Předkem krejcaru je stříbrný groš, který se od roku 1271 razil v Meranu v jižním Tyrolsku. Podle dvojitého kříže na líci mu brzy začali říkat Kreuzer, tedy mince s křížem. V 15. a 16. století se rozšířil po jihu německy mluvících zemí a říšský mincovní řád z roku 1551 z něj udělal jednotku drobné stříbrné mince.
Roku 1559 se v jižních státech Svaté říše římské ustálil poměr šedesát krejcarů za jeden zlatý; severoněmecké země se nepřidaly a zůstaly u grošů. V českých zemích zavedl krejcar roku 1561 Ferdinand I. Habsburský se zlatníkovou měnou, v níž zlatník platil šedesát krejcarů. Český stavovský mincovní řád z 28. června 1619 zařadil vedle tolaru čtyřiadvacetikrejcar, dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar.
V konvenční měně od poloviny 18. století platil zlatý šedesát krejcarů a tolar sto dvacet. Patent z roku 1760 zavedl kreditní měď: krejcar a půlkrejcar se začaly razit z mědi a jejich hodnotu určovalo státní nařízení, ne obsah kovu. Pro české země vznikla také grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru. Po devalvaci roku 1811 přišly měděné krejcary vídeňské měny, od roku 1816 se znovu razily konvenční a krejcar s letopočtem 1816 se razil beze změny data až do roku 1850.
Rakouská měna z roku 1857 zavedla desetinné dělení a zlatý měl nově sto krejcarů; v uherské části monarchie se krejcar nazýval krajczár. Jihoněmecké státy počítaly šedesát krejcarů na zlatý až do zavedení marky v letech 1871–1873. S korunovou měnou roku 1892 krejcar skončil; zlatý platil dvě koruny, jeden krejcar tedy dva haléře. Užší výběr nabízejí měděné mince Rakouska-Uherska, mince Marie Terezie a mince Františka Josefa I.
