Krejcary
Krejcar byl drobný peněžní nominál užívaný v různých částech střední Evropy, zejména v německém a habsburském prostředí. Jeho význam i vzájemný poměr k dalším měnovým jednotkám se v průběhu staletí měnily podle doby a země.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1807 připomíná období po zániku Svaté říše římské a upevňování Rakouského císařství. Vídeňská ražba s certifikací NGC MS 62 je...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Název krejcar se obvykle spojuje s německým označením Kreuzer a s motivem kříže na raných ražbách. Jako běžný drobný nominál se výrazněji uplatnil především v pozdním středověku a novověku, kdy se rozšířil v řadě zemí a území střední Evropy.
Krejcary sloužily především pro každodenní peněžní oběh. Jejich podoba, kov i kupní síla se v čase proměňovaly a nelze je vyjádřit jedním stálým poměrem k vyšším měnovým jednotkám, protože měnové soustavy nebyly ve všech regionech stejné. Právě tato proměnlivost je pro numismatiku důležitá, protože dobře ukazuje vývoj drobného oběživa.
Na krejcarech se objevují panovnické portréty, zemské a městské znaky, titulatura i prosté označení hodnoty. V habsburských zemích i v německých státech patřily po dlouhou dobu k rozšířeným mincím, avšak jejich konkrétní typy a standardy se lišily podle období, mincovní reformy i místních zvyklostí. Proto je vhodné posuzovat jednotlivé kusy vždy v rámci jejich přesného historického kontextu.
Kategorie krejcarů zahrnuje široké spektrum ražeb od starších stříbrných kusů po pozdější drobné mince z méně hodnotných kovů. Pro studium představují užitečný pramen k dějinám hospodářství, správy i každodenního života, protože patřily k mincím, s nimiž se běžně platilo v městech i na venkově ještě v novověku a v 19. století.





