Kremnické krejcary
Kremnické krejcary představují tradiční stříbrnou drobnou minci raženou v mincovně Kremnica od 16. století. Tyto kvalitní krejcary s označením KB byly základem uherského platebního systému a patřily k nejznámějším mincím střední Evropy.

Elegantní stříbrný 20 krejcar z roku 1784 ražený za vlády Josefa II. ve Vídni zaujme detailní heraldikou a představuje cenný doklad osvícenských reforem a mincovního vývoje...

Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.

Stříbrný 20krejcar z roku 1763 představuje elegantní minci z doby vlády Františka Lotrinského, manžela Marie Terezie, raženou po měnové reformě habsburské monarchie.

Stříbrný 20 krejcar z roku 1765 s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, ražený v Kremnici. Atraktivní historická mince z období habsburské monarchie, sběratelsky cenná pro...

Stříbrná uherská mince s vyobrazením Panny Marie jako patronky Uher, ražená roku 1763 za vlády Marie Terezie, je ikonickým příkladem barokní numismatiky s náboženským přesahem.

Stříbrný XVII krejcar z roku 1754, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1764, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Stříbrný XVII krejcar z roku 1762, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...

Barokní 15krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený v Kremnici, je autentickým svědectvím habsburské moci v Uhrách a kultu svatých patronů v době náboženské obnovy.

Stříbrný 15krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici, přináší barvitý obraz habsburské moci a víry v době protitureckých válek a barokního katolicismu.
Kremnické krejcary mají své kořeny v 16. století, kdy se krejcar jako drobná stříbrná mince rozšířil po celé Svaté říši římské i do Uherského království. Prestižní mincovna Kremnica začala tyto oblíbené mince razit podle vzoru tyrolských předloh, rychle si však vydobyla vlastní renomé díky konstantní kvalitě a ryzosti stříbra.
Během staletí se kremnické krejcary staly spolehlivým platidlem pro každodenní obchod v celém Uherském království. Charakteristické křížové motivy na rubu mincí (odtud název krejcar - od slova kříž) a uherské státní znaky na líci vytvářely snadno rozpoznatelný design. V 18. a 19. století dosáhly kremnické krejcary vrcholu své popularity během vlády Marie Terezie a Františka Josefa I.
Technická kvalita kremnických krejcarů byla pověstná po celé střední Evropě. Mincovna Kremnica využívala nejmodernější raziaci techniku své doby a pečlivě kontrolovala váhu i ryzost každé mince. Díky tomu se kremnické krejcary těšily důvěře obchodníků daleko za hranicemi Uherského království a staly se mezinárodně uznávanou měnou.
Pro dnešní numismatiky představují kremnické krejcary fascinující průřez středoevropskou historií. Od renesančních počátků až po pozdní císařské období dokumentují kontinuitu téměř 400letého mincovního řemesla v jedné z nejstarších mincoven světa.