Kutnohorské krejcary
Kutnohorské krejcary jsou ražby spojené s významnou českou mincovní tradicí v Kutné Hoře. Na rozdíl od proslulých středověkých grošů patří krejcary spíše do pozdějšího vývoje peněžního oběhu v českých zemích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24 krejcar z roku 1619 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Ovládací prvky výpisu
Kutná Hora patřila po staletí k nejdůležitějším místům českého mincovnictví díky vazbě na těžbu stříbra a na panovnickou mincovní správu. Její jméno je v dějinách měny spojováno především se středověkou grošovou tradicí, ale v pozdějších obdobích se zde objevují také drobnější nominály, mezi nimi i krejcary.
Krejcar byl v českých zemích běžnou součástí peněžního oběhu zejména v raném novověku. U kutnohorských krejcarů je proto vhodné vnímat je jako doklad pokračování mincovní činnosti v prostředí, které mělo dlouhou a mimořádně významnou předchozí tradici.
Tyto mince jsou zajímavé především tím, že ukazují proměnu měnového systému od starších středověkých forem k novověkému oběhu drobnější hotovosti. Vedle hospodářských dějin připomínají také trvalou roli Kutné Hory jako jednoho z klíčových center mincovní výroby v českých zemích.
Při popisu kutnohorských krejcarů je rozumné vyhnout se zjednodušení, která by je stavěla do stejné roviny jako nejslavnější středověké ražby tohoto města. Jejich historický význam spočívá spíše v návaznosti na dlouhou mincovní tradici a v tom, že dokládají širší vývoj českého peněžnictví.
