Kutnohorské krejcary
Kutnohorské krejcary jsou stříbrné krejcarové mince z mincovny v Kutné Hoře – od desetikrejcarů a půlzlatníků zlatníkové měny z let 1562–1573 přes čtyřiadvacetikrejcary českých stavů a Fridricha Falckého z let 1619–1620 až po znehodnocené ražby dlouhé mince a pozdější tříkrejcary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Ovládací prvky výpisu
Krejcar a jeho násobky se v Čechách poprvé razily po zavedení zlatníkové měny Ferdinandem I. Habsburským roku 1561. Kutná Hora tehdy razila desetikrejcary s poprsím panovníka, který drží říšské jablko s číslicí 10 – za Ferdinanda v letech 1562–1564 a za Maxmiliána II. Habsburského až do roku 1572 – a půlzlatníky o 30 krejcarech v letech 1562–1573. Roku 1573 se Čechy vrátily k tolarové měně a krejcarové mince na čas zmizely.
Znovu je zavedli čeští stavové mincovní reformou roku 1619. Čtyřiadvacetikrejcar nesl na líci českého lva s opisem IN DEO FORTITVDO a číslicí 24, na rubu korunu s letopočtem a opis MONETA REGNI BOHEMIAE se značkou mincmistra. V Kutné Hoře jej s letopočty 1619 a 1620 razil mincmistr Šebestián Hölzl, který tu působil v letech 1617–1632. Roku 1619 tu vznikly i dvanáctikrejcary a tříkrejcary a jako jediná česká mincovna razila Kutná Hora také samotný krejcar.
Za krále Fridricha Falckého nesly kutnohorské čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary roku 1620 jeho portrét; mincovna pro něj razila i šedesátikrejcary a sedmašedesátikrejcary. Za Ferdinanda II. Štýrského přišla léta takzvané dlouhé neboli kiprové mince 1621–1623, kdy se krejcarové násobky razily z kovu s mnohem menším podílem stříbra. Kutná Hora tehdy razila čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary a jako první v Čechách také jednostranné půlkrejcary a čtvrtkrejcary.
Po státním bankrotu v prosinci 1623 zůstaly v oběhu už jen tříkrejcary, krejcary a jejich díly. Tříkrejcary razila Kutná Hora i v dalších desetiletích, například roku 1701 za Leopolda I. se značkou CK mincmistra Kryštofa Kraheho.





