Kutnohorské tolary
Kutnohorské tolary představují pokračování slavné mincovní tradice Kutné Hory v období po skončení ražby pražských grošů. Tyto velké stříbrné mince se razily ve Vlašském dvoře od 16. století jako součást nové tolary éry evropského mincovnictví.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1598, ražený v Kutné Hoře. Krásný kus renesanční mincovní výroby s vysokou historickou a sběratelskou hodnotou, ceněný pro umělecké provedení a...
Kutnohorské tolary navázaly na slavnou tradici kutnohorského mincovnictví poté, co Ferdinand I. v roce 1547 ukončil téměř 250letou éru pražských grošů. Legendární Vlašský dvůr, kde vznikaly nejslavnější české mince středověku, se tak adaptoval na novou éru velkých stříbrných mincí inspirovaných jáchymovskými tolary.
Kutnohorské tolary se vyznačovaly tradiční kvalitou zpracování, kterou proslavila kutnohorská mincovna po celé Evropě. Využívaly stříbro z místních dolů, byť už ne v takové míře jako v době zlaté éry pražského groše. Razily se zde tolary a jejich díly pro Ferdinanda I., Maximiliana II. a dalších habsburských panovníků až do postupného úpadku kutnohorské těžby.
Význam kutnohorských tolarů spočívá především v jejich roli přechodového období mezi středověkou a novověkou měnou. Reprezentují kontinuitu téměř 300leté mincovní tradice v Kutné Hoře a dokazují adaptabilnost této legendární mincovny na měnící se evropské trendy. Pozdější tolary už však nedosáhly mezinárodního významu svých předchůdců grošů.
Pro sběratele představují kutnohorské tolary zajímavé svědectví o závěrečné fázi jedné z nejslavnějších mincoven evropského středověku. Dokumentují období, kdy se Kutná Hora snažila udržet své místo v měnícím se světě novověkého mincovnictví.
