Kutnohorské tolary
Kutnohorské tolary razila mincovna ve Vlašském dvoře od roku 1543 do počátku 18. století pro Ferdinanda I. Habsburského, Rudolfa II., Matyáše Habsburského i pozdější Habsburky. Vrcholu dosáhla ražba za Rudolfa II., kdy vznikaly i dvoj-, troj- a čtyřtolary; poslední tolar nese letopočet 1712.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Ovládací prvky výpisu
Kutná Hora, mincovna pražských grošů, se tolaru dlouho bránila. Zatímco Jáchymov razil velké stříbrné mince od roku 1520 a Praha od roku 1539, ve Vlašském dvoře se tolar a jeho díly začaly razit až roku 1543, kdy k tomu byla mincovna přinucena. Tolary Ferdinanda I. Habsburského se tu razily do roku 1561, pak je až do roku 1573 vystřídala zlatníková měna se zlatníky, půlzlatníky a desetikrejcary.
K tolaru se Kutná Hora vrátila s obnovením tolarové měny roku 1573 za Maxmiliána II. Habsburského. Od téhož roku museli mincmistři označovat ražby svou značkou, takže kutnohorské tolary lze přiřadit ke konkrétním úředníkům – za Rudolfa II. to byli postupně Šatný, Herold, Dominig, Spiess, Enderle a Škréta. Produkce za Rudolfa II. stoupala, zatímco jáchymovská upadala; tolary se razily v letech 1578 až 1612.
Vrcholem byla léta 1603 až 1611, kdy Kutná Hora razila i násobky tolaru: dvoutolary, třítolary a v letech 1603–1604 čtyřtolary; roku 1603 vznikl tolarovými razidly i desetidukát. Po roce 1600 se ale projevil úpadek dolů. Za Matyáše Habsburského pokračovala ražba tolarů v letech 1612 až 1620. Za stavovského povstání razila mincovna krejcarové hodnoty a v době dlouhé mince 1620–1623 mimo jiné 150krejcar, který nahrazoval tolar.
Po kaládě roku 1623 se tolary razily znovu, roku 1631 dokonce šestitolar. Třicetiletá válka mincovnu opakovaně zastavila: roku 1635 Kutnou Horu obsadili Švédové a mincovna pět měsíců nerazila, roku 1643 stála jedenáct měsíců. Za Ferdinanda III. Habsburského a Leopolda I. vznikaly tolary už jen v jednotlivých ročnících a mincovna se soustředila na drobnou minci. Poslední tolar nese letopočet 1712, roku 1726 ražba ve Vlašském dvoře skončila.





