Lati
Lati byly lotyšskou měnou v letech 1922–1940 a znovu po obnově nezávislosti od roku 1993. Dělily se na 100 santímů a patřily k symbolům státnosti meziválečného i novodobého Lotyšska. Od 1. ledna 2014 je nahradilo euro.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Lati (lotyšsky lats) představovaly národní měnu Lotyšska v meziválečném období a znovu po pádu sovětského systému. V oběhu byly nejprve v letech 1922–1940, kdy měnová stabilizace doprovázela budování moderního státu. Lotyšská měna se tehdy stala viditelným znakem samostatnosti a hospodářské správy.
Po ztrátě nezávislosti v roce 1940 lats zanikl a návrat umožnila až obnova státnosti po roce 1991. Druhé zavedení přišlo 5. března 1993, kdy lats nahradil lotyšský rubl; drobnou jednotkou se stal santīms, tedy setina (1/100). Desetinné dělení usnadňovalo běžné účtování a navazovalo na moderní evropské měnové zvyklosti.
V novém tisíciletí se měnová politika Lotyšska stále více přibližovala evropské integraci. Od 1. ledna 2005 byl lats pevně navázán na euro a 2. května 2005 Lotyšsko vstoupilo do mechanismu ERM II, který je předstupněm přijetí společné měny. Tím se lats stal součástí širšího rámce koordinace měnové stability v Evropě.
K rozhodujícímu kroku došlo 1. ledna 2014, kdy euro lats nahradilo při nezměnitelném přepočtu a následovalo krátké období souběžného oběhu obou měn do poloviny ledna. Tím skončila novodobá éra lotyšského latsu, která začala v roce 1993 a uzavřela se vstupem země do eurozóny. Lati tak zůstávají důležitou kapitolou dějin Lotyšska mezi meziválečnou státností a evropským sjednocováním.
