Lati
Lati byly lotyšskou měnou v letech 1922–1940 a znovu po obnově nezávislosti od roku 1993. Dělily se na 100 santímů a patřily k symbolům státnosti meziválečného i novodobého Lotyšska. Od 1. ledna 2014 je nahradilo euro.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Lati (lotyšsky lats) představovaly národní měnu Lotyšska v meziválečném období a znovu po pádu sovětského systému. V oběhu byly nejprve v letech 1922–1940, kdy měnová stabilizace doprovázela budování moderního státu. Lotyšská měna se tehdy stala viditelným znakem samostatnosti a hospodářské správy.
Po ztrátě nezávislosti v roce 1940 lats zanikl a návrat umožnila až obnova státnosti po roce 1991. Druhé zavedení přišlo 5. března 1993, kdy lats nahradil lotyšský rubl; drobnou jednotkou se stal santīms, tedy setina (1/100). Desetinné dělení usnadňovalo běžné účtování a navazovalo na moderní evropské měnové zvyklosti.
V novém tisíciletí se měnová politika Lotyšska stále více přibližovala evropské integraci. Od 1. ledna 2005 byl lats pevně navázán na euro a 2. května 2005 Lotyšsko vstoupilo do mechanismu ERM II, který je předstupněm přijetí společné měny. Tím se lats stal součástí širšího rámce koordinace měnové stability v Evropě.
K rozhodujícímu kroku došlo 1. ledna 2014, kdy euro lats nahradilo při nezměnitelném přepočtu a následovalo krátké období souběžného oběhu obou měn do poloviny ledna. Tím skončila novodobá éra lotyšského latsu, která začala v roce 1993 a uzavřela se vstupem země do eurozóny. Lati tak zůstávají důležitou kapitolou dějin Lotyšska mezi meziválečnou státností a evropským sjednocováním.
