Liard
Liard představoval měděnou minci v hodnotě tří denárů nebo čtvrtiny sou, raženou ve Francii, Belgii a dalších zemích od 15. do 19. století. Od burgundských liardů přes španělské Nizozemsko až po belgické království dokumentují vývoj drobného oběživa v západní Evropě. Pro sběratele nabízejí liardy dostupný vhled do monetární historie francouzsko-belgického prostoru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý nominál 2 excelentes z období vlády Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské patří mezi ikonické ražby sjednoceného Španělska na přelomu 15. a 16. století. Mince je...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1908 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná křížový tolar z roku 1796, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrná medaile z roku 1972 věnovaná sochaři Josefu Václavu Myslbekovi představuje kvalitní ukázku československé medailérské tvorby druhé poloviny 20. století. Emise připomíná...
Stříbrná medaile z roku 1972 věnovaná sochaři Josefu Václavu Myslbekovi představuje kvalitní ukázku československé medailérské tvorby druhé poloviny 20. století. Emise připomíná...
Stříbrná medaile věnovaná osobnosti Andreje Sládkoviče z roku 1972 představuje zajímavý doklad československé medailérské tvorby období socialismu. Dílo připomíná významného...
Stříbrná medaile věnovaná osobnosti Andreje Sládkoviče z roku 1972 představuje zajímavý doklad československé medailérské tvorby období socialismu. Dílo připomíná významného...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1784, ražený v tyrolské mincovně Hall, představuje typickou oběhovou minci pozdně tereziánsko-josefínského období. Jde o hmotný...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1772/1, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný čtyřkrejcar z arcibiskupství Salcburk z roku 1727 je reprezentativní mincí raně novověkého církevního státu. Ražba spojená se jménem Leopolda Antona von Firmiana...
Stříbrná hemidrachma z oblasti Tabaristánu, ražená za vlády místního vládce Sulajmána v rámci abbásovského chalífátu, představuje pozoruhodné propojení islámské moci s...
Liard vznikl v 15. století jako měděná mince v hodnotě tří denárů neboli čtvrtiny sou, rozšířená především ve Francii a Belgii. Název pochází pravděpodobně ze starofrancouzského liart označující šedou barvu typickou pro opotřebované měděné mince. Historie liardu dokumentuje vývoj drobného oběživa v západoevropském prostoru od burgundského vévodství přes španělskou a rakouskou nadvládu až po moderní národní státy.
Burgundské vévodství zavedlo první liardy. Filip Dobrý a Karel Smělý razili liardy v nizozemských provinciích jako součást sjednocení měnového systému. Burgundský kříž svatého Ondřeje a křesadlo řádu zlatého rouna tvořily charakteristické motivy. Brabantské a vlámské liardy cirkulovaly v bohatých obchodních centrech Brugg, Gentu a Antverp.
Španělské Nizozemsko pokračovalo v tradici. Liardy Filipa II. s burgundským erbem a španělskou korunou dokumentují období habsburské nadvlády. Karel V. razil liardy s císařským orlem a heslem PLUS ULTRA. Místní mincovny v Bruselu, Antverpách, Tournai nebo Lutychu produkovaly regionální varianty.
Francouzská expanze ovlivnila belgické liardy. Ludvík XIV. během válek o španělské dědictví obsadil části Belgie a zavedl francouzský mincovní systém. Liardy s králem slunce a nápisem LVD XIIII D G FR ET NAV REX cirkulovaly v obsazených městech. Obléhací liardy z Namuru nebo Mons dokumentují vojenské konflikty.
Rakouské Nizozemsko obnovilo místní tradici. Marie Terezie a Josef II. razili liardy s císařským orlem a burgundským erbem. Brabantský lev, vlámský lev nebo lutišský perron zdůrazňovaly provinční identity. Mincovny označené rozličnými značkami produkovaly masové emise pro lokální trhy.
Brabantská revoluce přinesla krátké nezávislé ražby. Spojené belgické státy 1790 razily liardy s lvem a nápisem IN UNIONE SALUS. Francouzská okupace zavedla revoluční liardy s fasces. Napoleon začlenil Belgii do Francie, ukončujíc samostatné belgické mincovnictví.
Spojené království Nizozemské razilo poslední liardy. Vilém I. obnovil liard jako součást snahy o ekonomickou integraci severních a jižních provincií. Belgická revoluce 1830 ukončila společné mincovnictví. Mladé Belgické království přešlo na decimální frank, liard zmizel z oběhu.
Technické provedení liardů se lišilo podle období. Váha kolísala od 2 do 5 gramů mědi, později s příměsí cínu nebo zinku. Průměr 18-23 milimetrů umožňoval základní ikonografii. Kvalita ražby odrážela ekonomickou situaci – prosperita přinášela detailní provedení, krize hrubé ražby.
Pro současné sběratele představují liardy dostupnou specializaci. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci složitých dějin Belgie pod různými vládami, kdy liard jako mince chudých přežíval politické změny, symbolizujíce kontinuitu každodenního života v srdci Evropy na křižovatce románské a germánské kultury.
