Libry
Libry jsou historické označení měny odvozené od latinské „libra“, původně váhové jednotky pro drahé kovy. Ve středověku se libra stala účetním základem peněz v západní Evropě a z její tradice vyrostly i moderní „pound“ měny, nejznáměji britská libra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Libry navazují na latinské slovo libra, které ve starověkém Římě označovalo váhu používanou při práci s drahými kovy. Z váhového významu se postupně stal i význam peněžní: hodnota mincí a plateb se dlouho vyjadřovala „na váhu“ stříbra či zlata. Právě tato vazba na kovový standard dala libře mimořádnou autoritu v hospodářském životě Evropy.
Ve středověku se prosadil účetní systém, v němž libra fungovala jako vyšší jednotka nad menšími díly. V karolinské tradici se často počítalo v poměru libra–šilink–denár, i když samotná „libra“ nemusela být vždy skutečnou mincí v ruce, ale především účetním rámcem pro daně, mzdy a obchod. Jednotný název tak pomáhal překlenout rozdíly mezi místními ražbami a proměnlivou kvalitou drobné měny.
Nejznámějším dědicem tohoto vývoje je britská libra šterlinků, jejíž název i symbolika odkazují k původu ve váze stříbra. Dlouho se počítala ve starém nedesetinném členění, kde se libra dělila na šilinky a pence, což odráželo středověké kořeny evropského účetnictví. Postupné reformy pak v moderní době směřovaly k jednoduššímu vyjádření hodnoty, aniž by se vytratila historická kontinuita názvu.
Označení „libra“ se objevovalo i v dalších zemích jako překlad či domácí varianta „pound“ měn a v kulturní paměti zůstává jako připomínka doby, kdy peníze úzce souvisely s vážením kovu. V numismatice proto libry představují nejen měnový pojem, ale i klíč k pochopení přechodu od váhových standardů k moderním peněžním soustavám. Dějiny liber ukazují, jak se jazyk peněz dokáže udržet po staletí i přes proměny států a měnových pravidel.
