Libry
Libry představují jeden z nejrozšířenějších měnových nominálů v historii, odvozený od latinského libra pondo označujícího římskou váhovou jednotku. Od středověku po současnost používaly libru desítky zemí od Británie po Egypt. Tento nominál symbolizuje kontinuitu evropského měnového systému založeného na váze drahého kovu a dodnes zůstává jednou z nejvýznamnějších světových měn.
Výpis produktů
Oběžná mince o hodnotě 50 Reichspfennig z roku 1938, ražená v období Třetí říše. Standardní niklová ražba z posledních let mírové výroby před vypuknutím druhé světové války,...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1887 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1860 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1889 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrná koruna z roku 1897 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1897 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná mince o hodnotě osmi marek, ražená v Cáchách roku 1752, připomíná tradici korunovacích říšských císařů ve městě Aachen. Jde o historicky významný typ spjatý s dědictvím...
Stříbrný 3krejcar z roku 1679, ražený za vlády císaře Leopolda I. ve slezském Brzegu, představuje typickou ukázku habsburského mincovnictví pozdního 17. století. Minca...
Americký cent „Indian Head“ z roku 1862 patří mezi ikonické mince období občanské války. Vyražen z měď-niklové slitiny představuje odolnost, jednotu a ducha národa, který...
Libry jako měnová jednotka vznikly ve středověké Evropě z karolinské libry zavedené Karlem Velikým kolem roku 790. Tato účetní jednotka odpovídala libře stříbra rozděleného na 20 solidů po 12 denárech, tedy 240 pencí. Systém £sd (libra, solidus, denarius) převzala většina evropských zemí. Anglická libra šterlinků, pojmenovaná podle stříbrných sterlingů ražených od 12. století, se stala nejstabilnější evropskou měnou. Název pochází pravděpodobně z označení kvality stříbra 925/1000.
V novověku se libra rozšířila do celého světa prostřednictvím koloniálních říší. Britská libra dominovala mezinárodnímu obchodu 19. století jako světová rezervní měna. Kromě Británie používaly libru Irsko, Egypt, Súdán, Kypr, Malta, Palestina nebo Nigérie. Francouzská livre existovala do revoluce 1795, italská lira do zavedení eura 2002. Turecká lira, libanonská a syrská libra pokračují v této tradici. Symbol £ vznikl ze stylizovaného L s přeškrtnutím odkazujícího na libru.
Pro numismatiky představují librové mince fascinující sběratelskou oblast. Britské zlaté sovereigny s nominální hodnotou jedné libry patří k nejikoničtějším investičním mincím. Historické stříbrné libry různých zemí dokumentují ekonomickou historii od středověku po dekolonizaci. Decimalizace britské libry roku 1971 ukončila systém 240 pencí a zavedla 100 nových pencí. Současná britská libra zůstává pátou nejobchodovanější měnou světa. Librové mince tak představují kontinuitu tisícileté měnové tradice od Karla Velikého po moderní globální finance.
