Libry
Libry představují jeden z nejrozšířenějších měnových nominálů v historii, odvozený od latinského libra pondo označujícího římskou váhovou jednotku. Od středověku po současnost používaly libru desítky zemí od Británie po Egypt. Tento nominál symbolizuje kontinuitu evropského měnového systému založeného na váze drahého kovu a dodnes zůstává jednou z nejvýznamnějších světových měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 2 zlatník 1879 k 25. výročí sňatku Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Klasická pamětní mince rakousko-uherské numismatiky, oblíbená pro svůj historický význam i...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Stříbrná 5 korona z roku 1908, ražená k 60. výročí vlády Františka Josefa I., s alegorickou postavou vítězství a nápaditým uměleckým zpracováním oslavujícím stabilitu monarchie.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Libry jako měnová jednotka vznikly ve středověké Evropě z karolinské libry zavedené Karlem Velikým kolem roku 790. Tato účetní jednotka odpovídala libře stříbra rozděleného na 20 solidů po 12 denárech, tedy 240 pencí. Systém £sd (libra, solidus, denarius) převzala většina evropských zemí. Anglická libra šterlinků, pojmenovaná podle stříbrných sterlingů ražených od 12. století, se stala nejstabilnější evropskou měnou. Název pochází pravděpodobně z označení kvality stříbra 925/1000.
V novověku se libra rozšířila do celého světa prostřednictvím koloniálních říší. Britská libra dominovala mezinárodnímu obchodu 19. století jako světová rezervní měna. Kromě Británie používaly libru Irsko, Egypt, Súdán, Kypr, Malta, Palestina nebo Nigérie. Francouzská livre existovala do revoluce 1795, italská lira do zavedení eura 2002. Turecká lira, libanonská a syrská libra pokračují v této tradici. Symbol £ vznikl ze stylizovaného L s přeškrtnutím odkazujícího na libru.
Pro numismatiky představují librové mince fascinující sběratelskou oblast. Britské zlaté sovereigny s nominální hodnotou jedné libry patří k nejikoničtějším investičním mincím. Historické stříbrné libry různých zemí dokumentují ekonomickou historii od středověku po dekolonizaci. Decimalizace britské libry roku 1971 ukončila systém 240 pencí a zavedla 100 nových pencí. Současná britská libra zůstává pátou nejobchodovanější měnou světa. Librové mince tak představují kontinuitu tisícileté měnové tradice od Karla Velikého po moderní globální finance.
