Libry
Libry představují jeden z nejrozšířenějších měnových nominálů v historii, odvozený od latinského libra pondo označujícího římskou váhovou jednotku. Od středověku po současnost používaly libru desítky zemí od Británie po Egypt. Tento nominál symbolizuje kontinuitu evropského měnového systému založeného na váze drahého kovu a dodnes zůstává jednou z nejvýznamnějších světových měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Stříbrná pamětní mince z Palau z roku 2012 je součástí tematické série věnované ochraně mořského života. Spojuje moderní mincovní technologie s ekologickým poselstvím a...
Bronzový follis císaře Konstantina I. Velikého z římské mincovny představuje období zásadních politických i náboženských proměn římské říše. Motiv boha Sol Invictus odráží...
Bronzový follis císaře Galeria Maximiana z mincovny Heraclea představuje typickou ražbu období pozdní tetrarchie. Mince je dokladem zásadní měnové reformy počátku 4. století a...
Bronzový radiát Galeria Maximiana z mincovny Kyzikos pochází z období tetrarchie a představuje typickou ražbu konce 3. století. Mince odráží zásadní proměny římského státu,...
Antoninián císaře Proba z mincovny Siscia představuje typickou ražbu pozdního 3. století, kdy se římská říše po dlouhém období krizí postupně vracela k vnitřní stabilitě. Mince...
Antoninián císaře Claudia II. Gótického patří k charakteristickým ražbám krátkého, ale významného období římských dějin. Mince připomíná panovníka, který dokázal stabilizovat...
Billonový antoninián císaře Valeriana I. pochází z východní oblasti římské říše a představuje typickou ražbu období hluboké politické a vojenské krize 3. století. Mince je...
Bronzový antoninián císaře Galliena pochází z římské mincovny a je typickým svědkem bouřlivého období hluboké krize římské říše ve 3. století. Mince dokumentuje dobu častých...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. patří k typickým ražbám mladého panovníka, jehož krátká vláda spadá do bouřlivého období římských dějin. Mince z římské mincovny...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z východní mincovny v Antiochii a představuje typickou ražbu pozdní římské říše 3. století. Mince odráží období relativní...
Stříbrná pamětní mince 500 Kčs z roku 1981 věnovaná Ľudovítu Štúrovi, významné postavě slovenského národního obrození. Atraktivní sběratelský kus z období ČSSR s portrétním...
Libry jako měnová jednotka vznikly ve středověké Evropě z karolinské libry zavedené Karlem Velikým kolem roku 790. Tato účetní jednotka odpovídala libře stříbra rozděleného na 20 solidů po 12 denárech, tedy 240 pencí. Systém £sd (libra, solidus, denarius) převzala většina evropských zemí. Anglická libra šterlinků, pojmenovaná podle stříbrných sterlingů ražených od 12. století, se stala nejstabilnější evropskou měnou. Název pochází pravděpodobně z označení kvality stříbra 925/1000.
V novověku se libra rozšířila do celého světa prostřednictvím koloniálních říší. Britská libra dominovala mezinárodnímu obchodu 19. století jako světová rezervní měna. Kromě Británie používaly libru Irsko, Egypt, Súdán, Kypr, Malta, Palestina nebo Nigérie. Francouzská livre existovala do revoluce 1795, italská lira do zavedení eura 2002. Turecká lira, libanonská a syrská libra pokračují v této tradici. Symbol £ vznikl ze stylizovaného L s přeškrtnutím odkazujícího na libru.
Pro numismatiky představují librové mince fascinující sběratelskou oblast. Britské zlaté sovereigny s nominální hodnotou jedné libry patří k nejikoničtějším investičním mincím. Historické stříbrné libry různých zemí dokumentují ekonomickou historii od středověku po dekolonizaci. Decimalizace britské libry roku 1971 ukončila systém 240 pencí a zavedla 100 nových pencí. Současná britská libra zůstává pátou nejobchodovanější měnou světa. Librové mince tak představují kontinuitu tisícileté měnové tradice od Karla Velikého po moderní globální finance.
