Libry
Libry představují jeden z nejrozšířenějších měnových nominálů v historii, odvozený od latinského libra pondo označujícího římskou váhovou jednotku. Od středověku po současnost používaly libru desítky zemí od Británie po Egypt. Tento nominál symbolizuje kontinuitu evropského měnového systému založeného na váze drahého kovu a dodnes zůstává jednou z nejvýznamnějších světových měn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Julia Caesara z let 49–48 př. n. l. vznikl v mobilní vojenské mincovně během občanské války. Výrazný typ se slonem a kněžskými insigniemi spojuje Caesarovu...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná tetradrachma z Athén představuje jeden z nejznámějších typů antického mincovnictví. Spojení bohyně Athény a sovy odkazuje na ochranu města, moudrost i obchodní význam...
Stříbrná drachma z thessalské Larissy spojuje městskou tradici s motivy, které odkazují na proslulé chovatelství koní a místní hrdinské příběhy. Dynamická scéna zápasu s býkem a...
Stříbrná tetradrachma z ostrova Thasos přibližuje svět pozdně helénistického Egejského moře, v němž se místní tradice setkávaly s rostoucím římským vlivem. Spojení Dionýsa a...
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy z římské mincovny připomíná období vlády Filipa I. Araba v letech 244–249 n. l. Reverz s Concordií zdůrazňuje ideál svornosti...
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Bronzový sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Sestertius Filipa II. připomíná mladého spoluvládce Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodiny. Heslo PRINCIPI IVVENT představuje císařova syna jako určeného...
Bronzový sestertius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestertius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Libry jako měnová jednotka vznikly ve středověké Evropě z karolinské libry zavedené Karlem Velikým kolem roku 790. Tato účetní jednotka odpovídala libře stříbra rozděleného na 20 solidů po 12 denárech, tedy 240 pencí. Systém £sd (libra, solidus, denarius) převzala většina evropských zemí. Anglická libra šterlinků, pojmenovaná podle stříbrných sterlingů ražených od 12. století, se stala nejstabilnější evropskou měnou. Název pochází pravděpodobně z označení kvality stříbra 925/1000.
V novověku se libra rozšířila do celého světa prostřednictvím koloniálních říší. Britská libra dominovala mezinárodnímu obchodu 19. století jako světová rezervní měna. Kromě Británie používaly libru Irsko, Egypt, Súdán, Kypr, Malta, Palestina nebo Nigérie. Francouzská livre existovala do revoluce 1795, italská lira do zavedení eura 2002. Turecká lira, libanonská a syrská libra pokračují v této tradici. Symbol £ vznikl ze stylizovaného L s přeškrtnutím odkazujícího na libru.
Pro numismatiky představují librové mince fascinující sběratelskou oblast. Britské zlaté sovereigny s nominální hodnotou jedné libry patří k nejikoničtějším investičním mincím. Historické stříbrné libry různých zemí dokumentují ekonomickou historii od středověku po dekolonizaci. Decimalizace britské libry roku 1971 ukončila systém 240 pencí a zavedla 100 nových pencí. Současná britská libra zůstává pátou nejobchodovanější měnou světa. Librové mince tak představují kontinuitu tisícileté měnové tradice od Karla Velikého po moderní globální finance.
