Liroty
Liroty označují izraelskou liru, známou také jako izraelská libra, užívanou v Izraeli v letech 1952–1980. Navázala na starší palestinskou libru a tvořila základ poválečného peněžního řádu, než ji nahradil šekel.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor devíti stříbrných kopějek carského Ruska z let 1861–1916 představuje reprezentativní průřez drobným oběživem pozdního impéria a období zásadních společenských proměn před...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Liroty jsou hebrejské množné číslo od výrazu pro izraelskou liru (izraelskou libru), měnu Státu Izrael v letech 1952–1980. V prvních letech po vyhlášení státu se v oběhu udržela palestinská libra, a teprve 9. června 1952 došlo k zavedení vlastní měny s domácími institucemi dohledu. Název „lira“ navazoval na středomořskou a evropskou tradici měnových pojmů a v hebrejštině se pro množné číslo vžilo právě označení liroty.
Podoba drobných jednotek se v prvních desetiletích vyvíjela spolu s budováním státní správy a peněžního oběhu. V rané fázi se používaly menší díly, které se postupně proměnily: po přechodném „milu“ se uplatnila pruta a od roku 1960 pak agora jako zlomková jednotka. Tyto změny souvisely s úpravami peněžního systému a se snahou sjednotit názvosloví i praktické počítání v každodenním životě.
Izraelská lira fungovala v období, kdy se stát rychle industrializoval a zároveň čelil bezpečnostním i hospodářským tlakům, které se promítaly do měnové politiky. Řízení měny převzala Bank of Israel, která v padesátých letech navázala na předchozí emisní praxi a postupně sjednocovala bankovní dohled. Pojem „liroty“ se tak stal součástí jazyka každodenních plateb i státních financí a dlouhodobě přežil i v paměti společnosti.
Konec éry lirotů přinesla reforma, která 23. února 1980 nahradila izraelskou liru prvním šekelem v poměru 10:1. Další etapa přišla v roce 1985, kdy byl zaveden nový šekel, čímž se měnové uspořádání stabilizovalo v nové podobě. Liroty tak dnes označují uzavřenou kapitolu izraelských dějin druhé poloviny 20. století, kdy se měna vyvíjela společně s institucemi mladého státu.
