Liroty

Izraelské liroty (liry) se staly první národní měnou moderního státu Izrael po vyhlášení nezávislosti 14. května 1948. Název lira pochází z hebrejského výrazu pro libru a navazuje na britskou palestinskou libru používanou během mandátního období. Historie izraelské liry dokumentuje ekonomický vývoj mladého státu od pionýrských počátků přes válečné konflikty až po hyperinflaci sedmdesátých let.

První izraelské mince z roku 1949 nesly motivy inspirované antickou židovskou numismatikou. Motivy sedmiramenného svícnu (menory), palmových ratolestí, lyry a hroznů odkazovaly na mince z období druhého chrámu a Bar Kochbova povstání. Nápisy v hebrejštině, arabštině a angličtině odrážely multikulturní charakter nového státu. Denominace zahrnovaly 1, 5, 10, 25, 50, 100, 250 a 500 prutot, přičemž 1000 prutot tvořilo jednu liru.

Významnou součástí izraelského mincovnictví byly pamětní ražby v stříbře a zlatě. Chanukové mince každoročně od roku 1958 zobrazovaly historické svícny z různých období židovských dějin. Serie k výročím nezávislosti dokumentovala rozvoj země – od kibuců a pouštního zemědělství po vědecký pokrok a vojenské úspěchy. Mince k osvobození Jeruzaléma roku 1967 se Zdí nářků patří mezi nejhledanější izraelské ražby.

Biblické motivy tvořily důležitou část ikonografie. Serie Pidjon ha-ben věnovaná vykoupení prvorozeného, svatební mince s verši z Písně písní nebo ražby s příběhy z Tóry spojovaly moderní stát s biblickou tradicí. Archeologické nálezy jako zvitky od Mrtvého moře nebo Bar Kochbovy mince inspirovaly jubilejní emise.

Technické provedení izraelských lir odráželo evropské standardy. Stříbrné pamětní mince obsahovaly 20-30 gramů ryzího stříbra, zlaté ražby od 5 do 50 gramů zlata. Kvalita proof většiny pamětních emisí přitahovala mezinárodní sběratele. Běžné oběhové mince se razily z hliníkové bronzy, později z niklu a mědi.

Ekonomické problémy sedmdesátých let vedly k dramatické inflaci. Denominace liry dosáhly absurdních hodnot – bankovky 10 000 lir se staly běžnými. Roku 1980 byla lira nahrazena šekelem v poměru 10:1, ale inflace pokračovala. Až zavedení nového šekelu roku 1985 v poměru 1000:1 stabilizovalo izraelskou měnu.

Pro současné sběratele představují izraelské liry fascinující kombinaci antických motivů s moderními dějinami. Historická hodnota spočívá v dokumentaci zrození a rozvoje židovského státu po dvou tisících letech diaspory, přičemž každá mince vypráví příběh o přežití, obnově a kontinuitě židovské civilizace.