Markky
Markky (finská markka) byly národní měnou Finska od roku 1860 do konce února 2002. Název vychází ze středověké váhové jednotky „marka“ a drobnou jednotkou bylo 100 pennií. Markka provázela Finsko od autonomie přes samostatnost až k přijetí eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Markky (finsky markka) vstoupily do dějin jako měna Finska roku 1860 v době, kdy země existovala jako autonomní velkoknížectví v rámci Ruské říše. Nová jednotka postupně nahradila starší oběh navázaný na rubl a zároveň se stala praktickým nástrojem modernější správy i obchodu. Samotný název se odvozuje od středověké „marky“, původně váhové míry pro drahé kovy.
Markka se dělila na 100 pennií a její používání provázelo klíčové zvraty finských dějin, včetně vyhlášení samostatnosti v roce 1917. V průběhu 20. století se měnový systém přizpůsoboval proměnám státu i hospodářským podmínkám a v roce 1963 došlo k přepočtu, kdy nová markka odpovídala 100 starým markkám. Tento krok měl zpřehlednit peněžní vyjadřování a navázat na poválečný vývoj ekonomiky.
V závěru 20. století se markka stále více propojovala s evropskou integrací. Finsko vstoupilo do mechanismu ERM v říjnu 1996 a od 31. prosince 1998 byl kurz markky pevně stanoven vůči euru. Euro se pak stalo oficiální měnou v bezhotovostním smyslu od 1. ledna 1999, zatímco markka zůstávala v hotovostním oběhu.
Zlom přišel s uvedením eurobankovek a euromincí 1. ledna 2002, kdy začalo krátké období souběžného oběhu. Platnost markky jako zákonného platidla skončila 28. února 2002 a převod byl dán pevným kurzem 1 EUR = 5,94573 FIM. Markky tak uzavírají dlouhou kapitolu od autonomie přes samostatný stát až po začlenění do eurozóny.
