Markky
Markky (finská markka) byly národní měnou Finska od roku 1860 do konce února 2002. Název vychází ze středověké váhové jednotky „marka“ a drobnou jednotkou bylo 100 pennií. Markka provázela Finsko od autonomie přes samostatnost až k přijetí eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Markky (finsky markka) vstoupily do dějin jako měna Finska roku 1860 v době, kdy země existovala jako autonomní velkoknížectví v rámci Ruské říše. Nová jednotka postupně nahradila starší oběh navázaný na rubl a zároveň se stala praktickým nástrojem modernější správy i obchodu. Samotný název se odvozuje od středověké „marky“, původně váhové míry pro drahé kovy.
Markka se dělila na 100 pennií a její používání provázelo klíčové zvraty finských dějin, včetně vyhlášení samostatnosti v roce 1917. V průběhu 20. století se měnový systém přizpůsoboval proměnám státu i hospodářským podmínkám a v roce 1963 došlo k přepočtu, kdy nová markka odpovídala 100 starým markkám. Tento krok měl zpřehlednit peněžní vyjadřování a navázat na poválečný vývoj ekonomiky.
V závěru 20. století se markka stále více propojovala s evropskou integrací. Finsko vstoupilo do mechanismu ERM v říjnu 1996 a od 31. prosince 1998 byl kurz markky pevně stanoven vůči euru. Euro se pak stalo oficiální měnou v bezhotovostním smyslu od 1. ledna 1999, zatímco markka zůstávala v hotovostním oběhu.
Zlom přišel s uvedením eurobankovek a euromincí 1. ledna 2002, kdy začalo krátké období souběžného oběhu. Platnost markky jako zákonného platidla skončila 28. února 2002 a převod byl dán pevným kurzem 1 EUR = 5,94573 FIM. Markky tak uzavírají dlouhou kapitolu od autonomie přes samostatný stát až po začlenění do eurozóny.
