Marky
Marky představovaly hlavní měnovou jednotku německých zemí od středověku až do zavedení eura, název pochází ze starogermánského označení váhové jednotky. Od kolínské marky přes říšskou marku až po německou marku dokumentují ekonomické dějiny střední Evropy. Pro sběratele nabízejí marky fascinující průřez od středověkých účetních jednotek po symbol německého hospodářského zázraku.
Stříbrná dvoumarka z roku 1876 s portrétem císaře Wilhelma I. představuje ranou fázi mincovní reformy Německého císařství a ražbu Berlínské mincovny.
Reprezentativní sada pěti originálních říšských marek z let 1934–1938 ukazuje proměny německé mince v období nacistické propagandy a předválečné éry.
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Stříbrná 5marka z roku 1900 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1914 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Stříbrná 5marka z roku 1900 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Stříbrná 5marka z roku 1907 ražená v Berlíně s portrétem císaře Viléma II. a pruského krále – reprezentativní kus pozdního Německého císařství.
Stříbrná pamětní třímarka z roku 1913 vydaná Saským královstvím připomíná 100 let od porážky Napoleona u Lipska – jako symbol národní jednoty a odvahy německých států.
Stříbrná pětimarka s portrétem krále Otty z Bavorska představuje atraktivní sběratelský kus z období Německého císařství, které se vyznačuje bohatou symbolikou a výraznou...
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Reprezentativní stříbrná mince Německého císařství z roku 1913 s portrétem císaře Viléma II., vyražená v Berlíně jako symbol moci a tradice těsně před vypuknutím první světové...
Marky mají kořeny ve středověkém váhovém systému, kdy kolínská marka představovala jednotku hmotnosti stříbra asi 234 gramů používanou pro ražbu mincí. Název pochází ze starogermánského marka znamenající znamení nebo hranice. Vývoj marky od váhové jednotky přes severněmeckou měnu až po symbol poválečné prosperity dokumentuje tisíciletou ekonomickou historii germánského prostoru.
Středověká marka sloužila primárně jako účetní jednotka rovnající se 160 fenigům nebo dvěma třetinám libry. Lübecká marka hanzovních měst představovala důležitý obchodní standard Baltského moře. Braniborská, meklenburská či pomořanská marka dokumentují regionální rozmanitost německého mincovnictví. Kolínská marka jako váhový standard ovlivnila ražbu tolarů a grošů po celé Svaté říši římské.
Zlatá marka zavedená Německým císařstvím roku 1873 představovala první jednotnou německou měnu. Říšská zlatá marka obsahovala 0,358 gramu zlata podle zlatého standardu a rychle se etablovala jako stabilní mezinárodní měna. Dvacetimarkové a desetimarkové zlaté mince s portréty německých panovníků patří mezi nejkrásnější ražby wilhelmovské éry. Stříbrné pětimarky s říšskou orlicí dokumentují prosperitu sjednoceného Německa.
Výmarská republika transformovala marku v papírovou měnu znehodnocenou hyperinflací. Inflační marky roku 1923 dosahovaly nominálních hodnot bilionů, což vedlo k zavedení říšské marky (Reichsmark) v poměru bilion ku jedné. Nacistické marky s hákovým křížem a říšskou orlicí sloužily propagandistickým účelům a financování válečné mašinerie.
Poválečné Německo zavedlo roku 1948 německou marku (Deutsche Mark) v západních zónách. D-Mark se díky měnové reformě Ludwiga Erharda stala symbolem wirtschaftswunder – německého hospodářského zázraku. Kvalitní ražby s portréty významných osobností německé kultury nebo alegoriemi odrážely demokratické hodnoty. Bundesbanka zajistila stabilitu marky, která se stala druhou nejdůležitější rezervní měnou po dolaru.
Východoněmecká marka (Mark der DDR) existovala paralelně od roku 1948 do sjednocení 1990. Socialistické marky s motivy dělníků, družstevníků a státního znaku dokumentují čtyřicet let komunistického režimu. Hliníkové mince nízké kvality kontrastovaly se západoněmeckými ražbami, symbolizujíce ekonomickou propast mezi oběma státy.
Finská marka (markka) používaná od roku 1860 do zavedení eura představovala severskou variantu. Estonská marka meziválečného období, polská marka okupačního období nebo konvertibilní marka Bosny a Hercegoviny dokumentují širší vliv německého měnového systému.
Pro současné sběratele představují marky klíčový obor středoevropské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci německých dějin od středověké roztříštěnosti přes císařskou velikost, inflační katastrofu, nacistickou diktaturu, poválečné rozdělení až po znovusjednocení a evropskou integraci, kdy marka ustoupila společnému euru.
