Marky
Marky představovaly hlavní měnovou jednotku německých zemí od středověku až do zavedení eura, název pochází ze starogermánského označení váhové jednotky. Od kolínské marky přes říšskou marku až po německou marku dokumentují ekonomické dějiny střední Evropy. Pro sběratele nabízejí marky fascinující průřez od středověkých účetních jednotek po symbol německého hospodářského zázraku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní třímarka z roku 1913 vydaná Saským královstvím připomíná 100 let od porážky Napoleona u Lipska – jako symbol národní jednoty a odvahy německých států.
Stříbrná pětimarka z posledního roku Výmarské republiky s mohutným dubem jako symbolem německé identity a hodnot „Jednota, právo a svoboda“.
Stříbrná pětimarka Viléma II. z přelomu 19. a 20. století je ikonickým symbolem císařského Německa a jedním z nejznámějších pruských typů oběžných mincí.
Stříbrná mince o hodnotě osmi marek, ražená v Cáchách roku 1752, připomíná tradici korunovacích říšských císařů ve městě Aachen. Jde o historicky významný typ spjatý s dědictvím...
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Stříbrná pamětní mince o hodnotě 3 říšských marek z roku 1930 byla vydána na počest středověkého básníka a pěvce Walthera von der Vogelweide. Tato emise z období Výmarské...
Stříbrná třímarka z roku 1909 ražená za vlády saského krále Fridricha Augusta III. představuje typickou měnu pozdního období Německé říše. Precizní zpracování a elegantní...
Stříbrná třímarka z roku 1911 připomíná 100. výročí založení univerzity ve Vratislavi. Na minci jsou portréty Fridricha Viléma III. a císaře Viléma II., pod jejichž vládou škola...
Stříbrná třímarka z roku 1913 představuje poslední období mincovní autonomie Svobodného hanzovního města Hamburku v rámci Německé říše. Elegantní heraldický motiv se dvěma lvy...
Stříbrná pamětní mince o hodnotě 3 marky z roku 1914, vydaná za vlády Fridricha II., vévody z Anhaltu, byla vyražena k 25. výročí jeho sňatku s vévodkyní Marií Bádenskou...
Stříbrná pamětní mince Německa z roku 1973 připomínající první celoněmecký parlament ve Frankfurtu roku 1848 – symbol demokratických počátků v originální fólii.
Výjimečná pamětní mince z roku 1908 připomíná 350. výročí založení univerzity v Jeně a osobnost kurfiřta Jana Fridricha Saského – vůdčí postavy reformace a kulturního dědictví...
Marky mají kořeny ve středověkém váhovém systému, kdy kolínská marka představovala jednotku hmotnosti stříbra asi 234 gramů používanou pro ražbu mincí. Název pochází ze starogermánského marka znamenající znamení nebo hranice. Vývoj marky od váhové jednotky přes severněmeckou měnu až po symbol poválečné prosperity dokumentuje tisíciletou ekonomickou historii germánského prostoru.
Středověká marka sloužila primárně jako účetní jednotka rovnající se 160 fenigům nebo dvěma třetinám libry. Lübecká marka hanzovních měst představovala důležitý obchodní standard Baltského moře. Braniborská, meklenburská či pomořanská marka dokumentují regionální rozmanitost německého mincovnictví. Kolínská marka jako váhový standard ovlivnila ražbu tolarů a grošů po celé Svaté říši římské.
Zlatá marka zavedená Německým císařstvím roku 1873 představovala první jednotnou německou měnu. Říšská zlatá marka obsahovala 0,358 gramu zlata podle zlatého standardu a rychle se etablovala jako stabilní mezinárodní měna. Dvacetimarkové a desetimarkové zlaté mince s portréty německých panovníků patří mezi nejkrásnější ražby wilhelmovské éry. Stříbrné pětimarky s říšskou orlicí dokumentují prosperitu sjednoceného Německa.
Výmarská republika transformovala marku v papírovou měnu znehodnocenou hyperinflací. Inflační marky roku 1923 dosahovaly nominálních hodnot bilionů, což vedlo k zavedení říšské marky (Reichsmark) v poměru bilion ku jedné. Nacistické marky s hákovým křížem a říšskou orlicí sloužily propagandistickým účelům a financování válečné mašinerie.
Poválečné Německo zavedlo roku 1948 německou marku (Deutsche Mark) v západních zónách. D-Mark se díky měnové reformě Ludwiga Erharda stala symbolem wirtschaftswunder – německého hospodářského zázraku. Kvalitní ražby s portréty významných osobností německé kultury nebo alegoriemi odrážely demokratické hodnoty. Bundesbanka zajistila stabilitu marky, která se stala druhou nejdůležitější rezervní měnou po dolaru.
Východoněmecká marka (Mark der DDR) existovala paralelně od roku 1948 do sjednocení 1990. Socialistické marky s motivy dělníků, družstevníků a státního znaku dokumentují čtyřicet let komunistického režimu. Hliníkové mince nízké kvality kontrastovaly se západoněmeckými ražbami, symbolizujíce ekonomickou propast mezi oběma státy.
Finská marka (markka) používaná od roku 1860 do zavedení eura představovala severskou variantu. Estonská marka meziválečného období, polská marka okupačního období nebo konvertibilní marka Bosny a Hercegoviny dokumentují širší vliv německého měnového systému.
Pro současné sběratele představují marky klíčový obor středoevropské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci německých dějin od středověké roztříštěnosti přes císařskou velikost, inflační katastrofu, nacistickou diktaturu, poválečné rozdělení až po znovusjednocení a evropskou integraci, kdy marka ustoupila společnému euru.
