Měděné mince Habsburků
Měděné mince Habsburků představují rozsáhlou kolekci drobných mincí rakousko-uherské monarchie z 18. až 20. století. Tyto praktické ražby dokumentují každodenní ekonomický život obyčejných lidí a technologický vývoj habsburského mincovnictví.
Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Měděný 2 krejcar z revolučního roku 1848, první ročník vlády Františka Josefa I., ražený ve Vídni – historický svědek turbulentní epochy habsburské monarchie.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Novoražba historického uherského 1 Kreuzeru z roku 1868, vydaná v roce 1966 firmou Artex. Certifikováno NGC jako PF 63 BN – atraktivní sběratelský kus s krásnou patinou.
Měděná poltura Marie Terezie z roku 1763 ražená v Kremnici. Krásná kombinace náboženského motivu Madony a portrétu slavné panovnice, doplněná značkou PH – KM.
Rakouský čtvrtkrejcar z roku 1816 ražený v Kremnici (značka „B“) za vlády Františka I. Mince ve výjimečném stavu NGC MS63 BN si uchovala ostrou ražbu i původní hnědou patinu....
Měděný 3 krejcar Františka II. z roku 1800, ražený ve Vídni (značka „B“), představuje drobný nominál habsburské měny. Certifikace NGC MS61 BN potvrzuje neoběhový stav a...
Měděné mince Habsburků tvořily základ nejdrobnějšího oběhu v rozsáhlé rakousko-uherské monarchii a dokumentují každodenní ekonomický život milionů obyčejných obyvatel od Marie Terezie až po Františka Josefa I. Tyto praktické měděné mince umožňovaly drobné nákupy a transakce, které byly nezbytné pro fungování tržní ekonomiky v době, kdy se feudální společnost transformovala v moderní kapitalistický systém. Habsburské měděné mince byly svědky každodenního života chudších vrstev obyvatelstva, rolníků, řemeslníků a dělníků, kteří s nimi platili za základní životní potřeby jako chléb, mléko nebo drobné řemeslné výrobky v mnohanárodnostní říši rozprostírající se od Terstu po Halič.
Technická kvalita měděných mincí odrážela postupný pokrok habsburského mincovnictví během 18. a 19. století, kdy se zavedly nové technologie včetně parních lisů a systematických kontrolních mechanismů. Design obvykle obsahoval císařský monogram, korunu nebo jednoduchý erb podle standardů jednotlivých panovníků, přičemž se vyznačoval jednoduchostí a funkčností odpovídající účelu těchto drobných nominálů. Regionální varianty z různých částí monarchie dokumentují teritoriální rozsah říše a lokální mincovní tradice, přičemž každá významná mincovna přispívala vlastními specifikami. Zvláště zajímavé jsou měděné mince z období velkých společenských změn jako osvícenské reformy Josefa II., napoleonské války nebo revoluce 1848, kdy tyto drobné mince byly svědky dramatických proměn evropské společnosti a kdy sloužily jako dostupný platební prostředek pro nejširší vrstvy obyvatelstva.
Používání mědi pro nejmenší nominály představovalo praktické řešení problému drobného oběhu a umožňovalo širokým vrstvám obyvatelstva účastnit se tržní ekonomiky bez nutnosti používat drahé kovy jako stříbro nebo zlato. Vysoká odolnost mědi zajišťovala dlouhou životnost těchto mincí i při intenzivním používání v každodenním obchodě. Po zavedení haléřového systému v rámci korunové měny začátkem 20. století skončila dlouhá tradice měděných drobných nominálů v habsburské monarchii. Pro sběratele představují měděné mince Habsburků dostupný způsob, jak dokumentovat sociální dějiny habsburské monarchie z perspektivy obyčejných lidí a sledovat technologický pokrok mincovnictví. Investičně jsou zajímavé především vzácnější varianty a exempláře z významných historických období. Kombinace sociálněhistorického významu, dostupnosti a dokumentace každodenního života činí z habsburských měděných mincí ideální doplněk každé sbírky zaměřené na komplexní pochopení habsburské éry a života běžných obyvatel střední Evropy v předindustriální a industriální době.
