Měděné mince Habsburků
Měděné mince Habsburků představují rozsáhlou kolekci drobných mincí rakousko-uherské monarchie z 18. až 20. století. Tyto praktické ražby dokumentují každodenní ekonomický život obyčejných lidí a technologický vývoj habsburského mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince 2 liardy z roku 1757 byla ražena pro vévodství Lucembursko za vlády Marie Terezie v bruselské královské mincovně. Představuje významný doklad regionální měnové...
Měděný 1 krejcar z roku 1816 byl ražen za vlády císaře Františka I. Rakouského krátce po napoleonských válkách, v době zásadních měnových a hospodářských změn habsburské...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 30krejcar z roku 1807 ražený ve Vídni představuje výrazný nominál pozdní vlády Františka II. V certifikaci AU 55 BN nabízí výjimečně dobře zachovaný kus z období...
Měděný 6krejcar z roku 1800 ražený v Kremnici představuje kvalitní ukázku drobné rakouské měny z doby Františka II. V mimořádně vysoké zachovalosti AU 58 BN jde o sběratelsky...
Měděný 6krejcar z roku 1800 představuje zajímavý doklad přelomového období vlády Františka II. a hospodářských proměn habsburské monarchie. Oceněný ve vysokém stupni AU 55 BN...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděný 4 krejcar z roku 1860 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. v Kremnici.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděné mince Habsburků tvořily základ nejdrobnějšího oběhu v rozsáhlé rakousko-uherské monarchii a dokumentují každodenní ekonomický život milionů obyčejných obyvatel od Marie Terezie až po Františka Josefa I. Tyto praktické měděné mince umožňovaly drobné nákupy a transakce, které byly nezbytné pro fungování tržní ekonomiky v době, kdy se feudální společnost transformovala v moderní kapitalistický systém. Habsburské měděné mince byly svědky každodenního života chudších vrstev obyvatelstva, rolníků, řemeslníků a dělníků, kteří s nimi platili za základní životní potřeby jako chléb, mléko nebo drobné řemeslné výrobky v mnohanárodnostní říši rozprostírající se od Terstu po Halič.
Technická kvalita měděných mincí odrážela postupný pokrok habsburského mincovnictví během 18. a 19. století, kdy se zavedly nové technologie včetně parních lisů a systematických kontrolních mechanismů. Design obvykle obsahoval císařský monogram, korunu nebo jednoduchý erb podle standardů jednotlivých panovníků, přičemž se vyznačoval jednoduchostí a funkčností odpovídající účelu těchto drobných nominálů. Regionální varianty z různých částí monarchie dokumentují teritoriální rozsah říše a lokální mincovní tradice, přičemž každá významná mincovna přispívala vlastními specifikami. Zvláště zajímavé jsou měděné mince z období velkých společenských změn jako osvícenské reformy Josefa II., napoleonské války nebo revoluce 1848, kdy tyto drobné mince byly svědky dramatických proměn evropské společnosti a kdy sloužily jako dostupný platební prostředek pro nejširší vrstvy obyvatelstva.
Používání mědi pro nejmenší nominály představovalo praktické řešení problému drobného oběhu a umožňovalo širokým vrstvám obyvatelstva účastnit se tržní ekonomiky bez nutnosti používat drahé kovy jako stříbro nebo zlato. Vysoká odolnost mědi zajišťovala dlouhou životnost těchto mincí i při intenzivním používání v každodenním obchodě. Po zavedení haléřového systému v rámci korunové měny začátkem 20. století skončila dlouhá tradice měděných drobných nominálů v habsburské monarchii. Pro sběratele představují měděné mince Habsburků dostupný způsob, jak dokumentovat sociální dějiny habsburské monarchie z perspektivy obyčejných lidí a sledovat technologický pokrok mincovnictví. Investičně jsou zajímavé především vzácnější varianty a exempláře z významných historických období. Kombinace sociálněhistorického významu, dostupnosti a dokumentace každodenního života činí z habsburských měděných mincí ideální doplněk každé sbírky zaměřené na komplexní pochopení habsburské éry a života běžných obyvatel střední Evropy v předindustriální a industriální době.
