Měďené mince Rakousko-Uherska
Měďené mince Rakousko-Uherska zachycují každodenní život monarchie prostřednictvím drobné měny. Krejcarové nominály a haléřové ražby dokumentují hospodářskou realitu českých zemí v rámci habsburské říše a představují dostupnou cestu k poznání numismatické historie.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...

Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.

Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.

Novoražba historického uherského 1 Kreuzeru z roku 1868, vydaná v roce 1966 firmou Artex. Certifikováno NGC jako PF 63 BN – atraktivní sběratelský kus s krásnou patinou.

Rakouský čtvrtkrejcar z roku 1816 ražený v Kremnici (značka „B“) za vlády Františka I. Mince ve výjimečném stavu NGC MS63 BN si uchovala ostrou ražbu i původní hnědou patinu....

Měděný 3 krejcar Františka II. z roku 1800, ražený ve Vídni (značka „B“), představuje drobný nominál habsburské měny. Certifikace NGC MS61 BN potvrzuje neoběhový stav a...
Měděné mincovnictví Rakousko-Uherska odráží sociální a ekonomickou strukturu monarchie, kde drobná měna hrála klíčovou roli v každodenním obchodu. České země jako průmyslové centrum říše potřebovaly stabilní systém drobných platidel, což vedlo k rozsáhlé produkci měděných mincí v nominálech od půl krejcaru až po čtyři krejcary. Krejcarová soustava, zavedená Marií Terezií, přetrvala až do konce monarchie a spojovala jednotlivé části říše společným monetárním systémem.
Typologicky nejzajímavější jsou reformní ražby z období Františka Josefa I., které reflektují modernizaci mincovnictví v 19. století. Mince z vídeňské mincovny nesou charakteristické portréty panovníka v různých životních fázích, zatímco exempláře z pražské a kremnické mincovny vykazují specifické regionální znaky. Heraldické motivy na rubu těchto mincí představují bohatou symboliku habsburské říše a jejích korunních zemí.
Pro současné sběratele představují měděné rakousko-uherské mince dostupný vstup do světa středoevropské numismatiky. Jejich relativně nízká cena umožňuje sestavit reprezentativní kolekci dokumentující vývoj drobného mincovnictví. Zachovalé exempláře z pozdního období monarchie navíc často vykazují pozoruhodnou kvalitu ražby, která svědčí o vysoké úrovni tehdejšího mincířského řemesla.