Měďené mince Rakousko-Uherska
Měděné mince Rakousko-Uherska představují drobná oběživa určená pro každodenní platby v rámci habsburské monarchie. Dobře ukazují proměny měnového systému i podobu běžného mincovnictví v pozdním 19. a na počátku 20. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Měděný 30krejcar z roku 1807 ražený ve Vídni představuje výrazný nominál pozdní vlády Františka II. V certifikaci AU 55 BN nabízí výjimečně dobře zachovaný kus z období...
Měděný 6krejcar z roku 1800 ražený v Kremnici představuje kvalitní ukázku drobné rakouské měny z doby Františka II. V mimořádně vysoké zachovalosti AU 58 BN jde o sběratelsky...
Měděný 6krejcar z roku 1800 představuje zajímavý doklad přelomového období vlády Františka II. a hospodářských proměn habsburské monarchie. Oceněný ve vysokém stupni AU 55 BN...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděný 4 krejcar z roku 1860 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. v Kremnici.
Měděné mince měly v Rakousku-Uhersku především praktickou funkci v drobném peněžním oběhu. Šlo o ražby, s nimiž se obyvatelé monarchie setkávali nejčastěji při běžných nákupech a menších platbách, a proto patří k důležitým dokladům každodenní hospodářské praxe.
Při jejich zařazení je užitečné rozlišovat mezi starším rakouským obdobím a dobou samotného Rakouska-Uherska. Starší měděné krejcarové mince navazují na předchozí měnovou soustavu, zatímco v pozdější době se v rakouské části monarchie prosadila korunová měna s haléřovými nominály. V jedné kategorii se tak mohou setkávat typy, které souvisejí s širším vývojem habsburského mincovnictví.
Vzhled těchto mincí bývá zpravidla střízlivý a přehledný. Na líci se často objevuje panovník nebo státní znak, na rubu zejména označení nominálu a základní dekorativní prvky. Právě jednoduchost provedení je pro drobné oběživo příznačná a dobře odpovídá jeho praktickému určení.
Z historického hlediska jsou měděné ražby cenné tím, že zachycují fungování rozsáhlého mnohonárodního státu v běžném provozu. Neupozorňují jen na panovnickou reprezentaci, ale také na potřebu jednotného a spolehlivého oběživa pro široké vrstvy obyvatel. V tom spočívá jejich hlavní význam pro poznání hospodářských dějin monarchie.





