Měděné mince Rakousko-Uherska
Měděné mince Rakousko-Uherska mají kořeny v kreditní mědi, kterou habsburská monarchie zavedla roku 1760 za Marie Terezie. Z mědi se razily krejcary a jejich díly, uherské poltury, nouzové ražby napoleonských válek i drobné mince rakouské měny po roce 1857, jejichž hodnota převyšovala cenu kovu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1705 připomíná období uherského stavovského povstání. Heslo „Pro Libertate“ z ní činí působivý doklad politického zápasu i...
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděná mince 5/10 krejcaru z roku 1885 byla součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie...
Měděné mince se v habsburských zemích prosadily za Marie Terezie. Patentem z roku 1760 zavedla monarchie kreditní měď, tedy měděné krejcary a jejich zlomky, jejichž nominál převyšoval hodnotu obsaženého kovu. Pro české země se k nim razily grešle se znaky Čech, Moravy a Slezska, v Uhrách se razila měděná poltura v hodnotě půldruhého krejcaru.
Turecké a napoleonské války přinesly nouzové měděné ražby vyšších hodnot, například šestikrejcary s letopočtem 1800, a roku 1807 dokonce třicetikrejcary a patnáctikrejcary vázané na papírové bankocetle Vídeňské městské banky. Státní bankrot z roku 1811 snížil bankocetle i měď na pětinu hodnoty a velké měděné nominály se tím zcela znehodnotily. Od roku 1816 se razil opět konvenční měděný krejcar, s nezměněným letopočtem 1816 až do roku 1850.
Na měděných mincích se objevují písmena mincoven, mezi nimi S pro Smolník a O pro Oravicu, která od roku 1812 razila jen měď. Rakouská měna z roku 1857 přinesla desetinné měděné nominály 5/10, 1 a 4 krejcary, od roku 1868 vycházely i uherské měděné krejcary s maďarskými nápisy. Korunová měna z roku 1892 nahradila měď u haléřů bronzem. Užší výběr nabízejí krejcary a měděné mince dalších zemí a období.
