Měděné mince
Měděné mince jsou raženy z mědi, tradičního kovu nejmenších peněz. Patří k nim římský as císařské doby, švédské měděné tolary a deskové peníze, britské penny let 1797–1860 a měděné krejcary a grešle habsburské monarchie od zavedení kreditní mědi roku 1760 až po konec 19. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Měděný čtyřkrejcar Františka Josefa I. z roku 1868 představuje charakteristickou ražbu období po rakousko-uherském vyrovnání. Vyražen v kremnické mincovně, nese uherský státní...
Uherské 3 krejcary z revolučního roku 1849 připomínají zápas Uherska za samostatnost. Korunovaný zemský znak, maďarské opisy a výrazně uvedený nominál dávají této měděné minci...
Pět centesimi Františka Josefa I. z roku 1852 představuje drobnou minci Rakouského císařství raženou v Miláně. Císařský orel, italský nominál a značka M připomínají habsburskou...
Vzácná měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1706 s kontramarkou je výrazným dokladem stavovského povstání v Uhrách. Heslo Pro Libertate připomíná zápas za svobodu a...
Měděná 10 poltura Františka II. Rákócziho z roku 1705 připomíná období uherského stavovského povstání. Heslo „Pro Libertate“ z ní činí působivý doklad politického zápasu i...
Měděný 1 krejcar Františka Josefa I. z roku 1879 představuje drobný, ale sběratelsky vděčný doklad každodenního peněžního oběhu Rakouska-Uherska. Vídeňská ražba s certifikací...
Měděný 1 sol Ludvíka XV. z roku 1773 pochází ze štrasburské mincovny a představuje zajímavou ražbu pozdního období francouzské monarchie. Certifikace NGC AU 50 BN potvrzuje...
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Římský as se zprvu lil z bronzu, v císařské době se však razil z mědi, zatímco vyšší hodnoty sestercius a dupondius byly z mosazi. Výjimečné postavení měla měď ve Švédsku: roku 1625 začal Gustav II. Adolf razit z mědi tolary, marky i öre a od roku 1644 vydávalo Švédsko deskové peníze, velké měděné desky, které byly zákonným platidlem až do roku 1776.
V Británii byla penny v 18. století malou stříbrnou mincí, kterou v oběhu téměř nebylo vidět. Roku 1797 získal průmyslník Matthew Boulton zakázku na ražbu oficiálních měděných penny ve své mincovně Soho v Birminghamu a za deset let jich vyrazil miliony. Měděné penny se razilo do roku 1860, kdy ho nahradily lehčí bronzové mince.
V habsburské monarchii zavedl patent z roku 1760 kreditní měď: měděné krejcary a půlkrejcary, jejichž hodnotu určoval stát, ne obsah kovu. Měď nesla počáteční písmeno místa ražby, například W pro Vídeň nebo P pro Prahu; slovenský Smolník se značkou S razil od roku 1760 jen měď. Pro české země vznikly grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska.
Za napoleonských válek vydala Vídeň i měděné patnáctikrejcary a třicetikrejcary s letopočtem 1807. Patent z února 1811 snížil bankocetle i měď na pětinu hodnoty. Měď zůstala kovem drobných mincí i v rakouské měně od roku 1857, kterou roku 1892 vystřídala korunová měna s bronzovými haléři. Užší výběr nabízejí měděné mince Rakouska-Uherska, slitinu mědi s cínem zastupují římské bronzové mince.
