Mince Ferdinanda III. Habsburského
Mince Ferdinanda III. dokumentují vládu habsburského císaře a českého krále v letech 1637–1657, v závěru třicetileté války a po vestfálském míru. Jeho tolary, dukáty a drobné ražby odrážejí snahu o obnovu hospodářství po válečných útrapách. Pro sběratele představují významné doklady českého a středoevropského mincovnictví 17. století.
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období Třicetileté války a habsburské moci ve střední Evropě.
Ovládací prvky výpisu
Mince Ferdinanda III. jsou cenným svědectvím mincovnictví v českých zemích během závěrečné fáze třicetileté války a prvních let poválečné obnovy. Ferdinand III. Habsburský vládl jako římský císař a český král v letech 1637 až 1657, kdy musel čelit důsledkům dlouholeté války i nutnosti ekonomické stabilizace.
Jeho ražby zahrnují zlaté dukáty s císařským orlem, stříbrné tolary s portrétem panovníka a drobné nominály jako krejcary a groše. České mincovny v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově produkovaly mince s charakteristickým zobrazením Ferdinanda III. v laurovém věnci a s řádem zlatého rouna. Kvalita ražeb se postupně zlepšovala s uklidněním poměrů po vestfálském míru roku 1648.
Významnou součástí jeho mincovní produkce byly pamětní ražby k důležitým událostem, jako byla korunovace jeho syna Ferdinanda IV. českým králem roku 1646. Tolarové ražby z tohoto období patří mezi umělecky nejzdařilejší exempláře barokního mincovnictví s detailně propracovanými portréty a heraldickými motivy.
Pro současné numismatiky jsou mince Ferdinanda III. důležité jako doklad postupného přechodu od válečného k mírovému hospodářství. Historická hodnota těchto ražeb spočívá v jejich svědectví o době, kdy se české země vzpamatovávaly z nejničivější války svých dějin a postupně obnovaly svou ekonomickou sílu.
