Mince Adama Fridricha ze Seinsheimu

Mince Adama Fridricha ze Seinsheimu vznikaly v knížecích biskupstvích Würzburg a Bamberg, tedy v církevních státech Svaté říše římské, kde biskup vystupoval zároveň jako světský vládce. Adam Fridrich ze Seinsheimu (1708–1779) pocházel z říšské šlechty a vyrůstal v prostředí, které bylo těsně provázané s vysokou církevní politikou i dvorskou kulturou. Do čela Würzburgu byl zvolen roku 1755 a od roku 1757 spravoval i Bamberg, čímž obě panství spojil v osobní unii.

Jeho vláda spadá do neklidného období sedmileté války, kdy se střetávaly zájmy Pruska a habsburského bloku a mnoho menších říšských zemí se stalo průchozím územím armád. Seinsheim se přiklonil k císařské straně a oba jeho státy pocítily válečný tlak i okupace. Právě tehdy nabývala na významu stabilní správa, výběr daní a schopnost obnovovat hospodářství po válečných ztrátách.

Vedle politiky je Seinsheim spojován s prakticky pojatými reformami, které odpovídaly duchu osvícenství. Podporoval školství a zlepšování vzdělání, zasazoval se o rozvoj hospodářských poměrů a věnoval pozornost také reprezentaci panovnické moci v rezidenčních městech. Würzburg i Bamberg byly součástí širšího říšského prostoru, v němž se šířily podobné správní a kulturní podněty jako v habsburských zemích.

Pro české země je toto období zajímavé tím, že střední Evropa tvořila propojenou síť trhů, cest a měnového oběhu: franská města ležela na důležitých trasách mezi jižním Německem a habsburskou monarchií. Ražby z würzburské a bamberkské oblasti tak připomínají dobu, kdy se v rámci říše i sousedních zemí hledala rovnováha mezi tradicí církevních států a novými požadavky modernější správy. Seinsheimův odkaz stojí na pomezí barokní reprezentace a střízlivějšího reformního myšlení druhé poloviny 18. století.