Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského
Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského připomínají přelom raného novověku, kdy se řádový stát proměnil v dědičné Pruské vévodství. Albrecht (1490–1568) roku 1525 sekularizoval Řád německých rytířů a stal se pruským vévodou, čímž urychlil šíření reformace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Albrechta Braniborsko-Ansbašského odkazují k muži, který zásadně změnil poměry na jihovýchodním břehu Baltu a zároveň se zapsal do dějin celé střední Evropy. Albrecht Braniborsko-Ansbašský (1490–1568) pocházel z rodu Hohenzollernů a už jako mladík vstoupil do Řádu německých rytířů. Roku 1511 se stal jeho velmistrem v Prusku, tedy v zemi, kde se řádová vláda dlouhodobě dostávala do sporu s polskou korunou.
Napětí vyústilo ve válku s Polskem a v hledání východiska, které Albrecht nakonec nalezl v radikálním kroku. Roku 1525 sekularizoval řádový stát, přijal luterství a složil lenní slib polskému králi Zikmundovi I. Starému; tím vzniklo dědičné Pruské vévodství. Z někdejšího církevně-rytířského útvaru se stal světský stát, který se brzy proměnil v důležitý článek evropské mocenské rovnováhy. Tato změna patří k nejviditelnějším politickým důsledkům reformace.
Albrechtova vláda se nesla ve znamení budování nové správy, upevňování knížecí autority a podpory vzdělanosti. V Königsbergu vzniklo prostředí, které mělo být oporou luteránské konfese, a vévoda usiloval o to, aby se reforma náboženského života opírala o školy a kazatelskou síť. Současně musel vyvažovat zájmy místních stavů, měst i šlechty, protože přechod od řádové disciplíny k světskému knížectví nebyl jen administrativní změnou, ale hlubokým zásahem do společenského řádu.
Pro české země je Albrecht zajímavý jako součást širšího středoevropského prostoru, kde se v 16. století lámaly staré vazby a vznikaly nové. Reformace zasahovala Slezsko i země Koruny české, zatímco habsburská politika po roce 1526 řešila náboženské i mocenské napětí v celé oblasti. Pruské vévodství, byť geograficky vzdálené, se stalo příkladem, jak může dynastie využít konfesi i právo k přetvoření státu. Albrecht Braniborsko-Ansbašský tak představuje panovníka přechodu od středověkého řádu k nové raně novověké státnosti.
