Mince Alexandra III. Velikého
Alexandr III. Veliký patří mezi nejvýznamnější postavy antického světa a jeho mince představují mimořádně cenné numismatické artefakty. Makedonský král a dobyvatel vytvořil největší říši své doby, která se rozprostírala od Řecka až po Indii. Jeho ražby se staly vzorem pro helénistické mincovnictví následujících staletí.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Alexandr III. Veliký vládl Makedonii v letech 336-323 př. n. l. a během pouhých třinácti let vlády dokázal vybudovat impérium nebývalých rozměrů. Jeho mince, především stříbrné tetradrachmy a zlaté statéry, patří mezi nejžádanější antické ražby mezi sběrateli po celém světě. Na lícní straně tetradrachem tradičně zobrazují hlavu Hérakla v lví kůži, symbolizující samotného Alexandra, zatímco rub nese postavu sedícího Dia s orlem. Tyto motivy měly zdůraznit božský původ makedonské královské dynastie a Alexandrovy ambice.
Mincovní systém zavedený Alexandrem se stal základem pro monetární politiku celého helénistického období. Jeho ražby vznikaly v desítkách mincoven rozesetých po celé říši, od Pellu v Makedonii přes Babylón až po alexandrijskou mincovnu v Egyptě. Každá mincovna používala specifické značky a symboly, podle kterých lze dnes určit původ konkrétní mince. Právě tato rozmanitost činí sbírání alexandrovských ražeb fascinujícím oborem, kde se prolíná historie s geografií antického světa.
Po Alexandrově předčasné smrti v Babylónu roku 323 př. n. l. pokračovali jeho nástupci, známí jako diadochové, v ražbě mincí s jeho jménem a portrétem ještě několik desetiletí. Posmrtné ražby často dosahují stejné sběratelské hodnoty jako mince ražené za Alexandrova života. Numismatická hodnota alexandrovských mincí spočívá nejen v jejich historickém významu, ale také v uměleckém zpracování a zachovalosti, které u exemplářů starých více než dva tisíce let představuje skutečnou raritu.
