Mince Anastasia I.
Mince Anastasia I. odkazují na vládu byzantského císaře Anastasia I. (cca 430–518), který po roce 491 stabilizoval Východořímskou říši. Jeho éra přinesla finanční reformy, upevnění hranic na Balkáně i napětí mezi dvorem a provinciemi v době, kdy se měnila podoba pozdně antického světa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Anastasia I. připomínají panovníka, jenž dokázal po bouřlivém 5. století znovu postavit byzantský stát na pevnější základy. Anastasius I. (cca 430–518) nastoupil roku 491 a převzal říši, která čelila tlakům na hranicích i vnitřním sporům. Byl považován za schopného správce s důrazem na pořádek ve financích a na efektivní chod úřadů. Právě jeho vláda bývá chápána jako důležitý mezník mezi krizemi pozdní antiky a pozdější expanzí za Justiniána.
Výraznou stopu zanechal v hospodářství a správě. Vynikal opatrnou fiskální politikou a usiloval o to, aby státní příjmy nebyly závislé jen na mimořádných odvodech. Tradičně je s jeho dobou spojováno zrušení nepopulárního naturálně-peněžního břemene známého jako chrysargyron, které tížilo městské obyvatelstvo a řemesla. Stabilnější finance umožnily udržovat armádu i opevnění a zanechaly říši s významnou státní rezervou, což v tehdejším světě nebývalo samozřejmostí.
Na Balkáně se musel vyrovnávat s nájezdy a nejistotou, která zasahovala prostor od dolního Dunaje po Thrákii. Obranu posilovala i velká fortifikační linie u Konstantinopole, známá jako Anastasijská zeď, která měla bránit hlavní město před vpády. Na východě se řešily vztahy se sásánovskou Persií, kde střídavě převládala diplomacie a ozbrojené střety. Říše tak zároveň šetřila, ale musela být připravena rychle reagovat na proměnlivé hrozby.
Vnitřní politiku komplikovaly náboženské spory a napětí mezi centrem a provinciemi, které se někdy přelévalo i do otevřených konfliktů. Známým příkladem je povstání velitele Vitaliana, jež ukázalo, jak citlivá byla rovnováha mezi dvorem, armádou a regionálními zájmy. Anastasius však dokázal krizové situace ustát a udržet kontinuitu vlády. Jeho doba měla význam i pro střední Evropu: dění na Dunaji a v podunajském prostoru ovlivňovalo pohyb lidí i zboží, a Byzanc zůstávala jedním z hlavních pólů moci, k němuž se vztahovaly i vzdálenější země. V paměti dějin tak Anastasius I. vystupuje jako císař, který dal říši pevnější rámec pro další století.
