Mince Augusta

Mince Augusta představují jednu z nejdůležitějších oblastí antické numismatiky. Augustus, původním jménem Gaius Octavius, později Gaius Julius Caesar Octavianus, se narodil 23. září 63 př. n. l. v Římě a zemřel 19. srpna roku 14 n. l. v Nole. Jako první římský císař zásadně proměnil dějiny Říma i podobu jeho mincovnictví.

K moci se dostal po dlouhém období občanských válek, které následovaly po zavraždění Julia Caesara. Po vítězství nad Markem Antoniem a Kleopatrou upevnil svou pozici a roku 27 př. n. l. přijal čestný titul Augustus. Tím začala nová éra, v níž se římský stát navenek opíral o republikánské tradice, ale ve skutečnosti směřoval k císařskému zřízení.

Právě mince se staly jedním z hlavních prostředků, jimiž Augustus šířil obraz své vlády po celé říši. Na líci nesou jeho portrét a titulaturu, rubní strany pak zobrazují božstva, vojenské úspěchy, mír, rodové vazby i symboly obnovy státu. Na malém kovovém střížku tak vznikl promyšlený obraz panovníka, který přinesl řád po letech nepokojů.

Augustovské ražby zahrnují zlaté aurey, stříbrné denáry i bronzové nominály, které obíhaly v Itálii i provinciích. Mincovnictví jeho doby pomohlo sjednotit hospodářský prostor říše a zároveň upevnit císařskou autoritu v oblastech od Hispánie po východní Středomoří. Právě proto jsou tyto mince důležité nejen umělecky, ale i jako doklad vzniku stabilnějšího státního systému.

Pro evropské dějiny mají mince Augusta mimořádný význam, protože zachycují počátek císařského Říma, jehož odkaz formoval politiku, právo i kulturu dalších staletí. Pro sběratele představují spojení s osobností panovníka, jenž stál u zrodu římského míru i nové státní ideologie. Augustovy mince tak nejsou jen cenným antickým platidlem, ale i přímým svědectvím zrodu jedné z nejvlivnějších epoch evropských dějin.