Mince Boleslava I.
Mince Boleslava I. připomínají vládu českého knížete Boleslava I. (cca 915–972), který stál u zrodu raně přemyslovského státu v polovině 10. století. Jeho éra navazuje na smrt sv. Václava a přinesla upevnění moci, rozvoj hospodářského zázemí i vstup Čech do širší středoevropské politiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Boleslava I. se vztahují k panovníkovi, jehož vláda zásadně formovala rané české dějiny. Boleslav I. (cca 915–972) nastoupil po smrti svého bratra sv. Václava, s níž je tradičně spojováno dramatické vyhrocení vnitřních poměrů. V následujících desetiletích však dokázal přeměnit knížectví v pevnější celek, který se opíral o účinnější správu, vojenskou sílu a kontrolu klíčových center. Právě v jeho době se česká mocenská struktura výrazněji rozšiřovala za rámec užšího středočeského prostoru.
Důležitou roli sehrál vztah k východofranské, později římskoněmecké říši. Boleslav I. dokázal prosazovat samostatnější postavení Čech, zároveň však musel reagovat na tlak silného souseda a na proměnlivé aliance ve střední Evropě. Do jeho éry spadá i spoluúčast na rozhodujících střetech s Maďary, kteří v první polovině 10. století ohrožovali velkou část Evropy. Stabilizace poměrů po jejich porážkách otevřela prostor pro bezpečnější obchodní kontakty a posilování knížecí moci.
Za Boleslava I. se Praha postupně prosazovala jako významné centrum, odkud bylo možné řídit širší území a vybírat dávky i poplatky. Rozvoj hradištní soustavy a upevňování knížecích opor v regionech patřily k nástrojům, jimiž se budovala autorita Přemyslovců. Současně se prohlubovala christianizace země, která navazovala na předchozí období, ale v Boleslavově době získávala pevnější institucionální rámec. Knížectví tak vstupovalo do okruhu latinské křesťanské Evropy nejen vírou, ale i politickými vazbami.
Boleslav I. bývá proto vnímán jako „tvůrce moci“, který dokázal využít příležitostí a překonat nebezpečí raného středověku. Jeho vláda vytvořila předpoklady pro další generace Přemyslovců, včetně vzniku pražského biskupství za jeho syna Boleslava II. Odkaz Boleslava I. připomíná, jak se v 10. století rodila státnost v prostoru, kde o postavení země rozhodovala síla, diplomacie i schopnost udržet vnitřní pořádek.
