Mince Boleslava I.
Mince českého knížete Boleslava I. z 10. století představují vzácné svědectví počátků českého mincovnictví. Tyto historicky významné denáry dokumentují období upevňování přemyslovské moci a christianizace českých zemí po tragické smrti svatého Václava.
Zlatá desetirublová mince z roku 1903 s portrétem cara Mikuláše II. a značkou АР patří mezi poslední ražby carského Ruska před revolucí – sběratelsky i investičně atraktivní kus.
Carská zlatá mince 10 rublů z roku 1899 s portrétem Mikuláše II. a značkou АГ mincmistra Apollona Grasgofa je ceněná pro svou historickou i investiční hodnotu.
Ikonická zlatá mince 10 rublů z roku 1899 s portrétem cara Mikuláše II., posledního ruského imperátora – silný symbol zaniklého impéria i cenný investiční kus.
Výjimečný tolar Rudolfa II. z roku 1607, ražený v Hallu, známý jako „alchymistický tolar“, odkazuje na mystickou a vědeckou atmosféru rudolfínské Prahy.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1602 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrná pamětní mince Maďarska připomíná Ference Deáka – státníka, který se zasloužil o rakousko-uherské vyrovnání a modernizaci země.
Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí úmrtí Karla Marxe připomíná klíčovou postavu marxismu a ideologického základu socialistických států.
Stříbrná pamětní mince vydaná v roce 1979 k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí narození Viktora Kaplana, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny, přináší hold významné osobnosti techniky a průmyslu.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Mince Boleslava I. Ukrutného patří mezi nejstarší a nejcennější památky českého středověkého mincovnictví. Tento přemyslovský kníže, který vládl přibližně v letech 935–972, vstoupil do dějin nejen jako vrah svého bratra svatého Václava, ale také jako panovník, za jehož vlády se začaly razit první české stříbrné denáry.
Boleslavovy mince vznikaly v době, kdy se česká knížata snažila etablovat mezi evropskými panovníky a kdy bylo mincovní právo symbolem suverenity. Tyto denáry navazovaly na tradici západoevropského mincovnictví, přičemž často nesly křesťanské symboly – kříže, chrámy či nápisy odkazující na křesťanskou víru, kterou Boleslav paradoxně podporoval navzdory svému brutálnímu činu vůči bratrovi.
Z numismatického hlediska představují Boleslavovy mince přelomový moment v českých dějinách. Jejich existence dokazuje, že české země se již v 10. století plnohodnotně zapojily do evropského hospodářského systému. Stříbrné denáry sloužily nejen jako platidlo, ale také jako prestigní diplomatické dary a symbol nezávislosti českého státu.
Pro současné sběratele představují tyto mince mimořádnou historickou hodnotu. Každý exemplář je jedinečným svědectvím doby, kdy se formovaly základy české státnosti a kdy se naše země poprvé představila evropskému světu prostřednictvím vlastní měny.
