Mince Boleslava I.
Mince Boleslava I. připomínají vládu českého knížete Boleslava I. (cca 915–972), který stál u zrodu raně přemyslovského státu v polovině 10. století. Jeho éra navazuje na smrt sv. Václava a přinesla upevnění moci, rozvoj hospodářského zázemí i vstup Čech do širší středoevropské politiky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Mince Boleslava I. se vztahují k panovníkovi, jehož vláda zásadně formovala rané české dějiny. Boleslav I. (cca 915–972) nastoupil po smrti svého bratra sv. Václava, s níž je tradičně spojováno dramatické vyhrocení vnitřních poměrů. V následujících desetiletích však dokázal přeměnit knížectví v pevnější celek, který se opíral o účinnější správu, vojenskou sílu a kontrolu klíčových center. Právě v jeho době se česká mocenská struktura výrazněji rozšiřovala za rámec užšího středočeského prostoru.
Důležitou roli sehrál vztah k východofranské, později římskoněmecké říši. Boleslav I. dokázal prosazovat samostatnější postavení Čech, zároveň však musel reagovat na tlak silného souseda a na proměnlivé aliance ve střední Evropě. Do jeho éry spadá i spoluúčast na rozhodujících střetech s Maďary, kteří v první polovině 10. století ohrožovali velkou část Evropy. Stabilizace poměrů po jejich porážkách otevřela prostor pro bezpečnější obchodní kontakty a posilování knížecí moci.
Za Boleslava I. se Praha postupně prosazovala jako významné centrum, odkud bylo možné řídit širší území a vybírat dávky i poplatky. Rozvoj hradištní soustavy a upevňování knížecích opor v regionech patřily k nástrojům, jimiž se budovala autorita Přemyslovců. Současně se prohlubovala christianizace země, která navazovala na předchozí období, ale v Boleslavově době získávala pevnější institucionální rámec. Knížectví tak vstupovalo do okruhu latinské křesťanské Evropy nejen vírou, ale i politickými vazbami.
Boleslav I. bývá proto vnímán jako „tvůrce moci“, který dokázal využít příležitostí a překonat nebezpečí raného středověku. Jeho vláda vytvořila předpoklady pro další generace Přemyslovců, včetně vzniku pražského biskupství za jeho syna Boleslava II. Odkaz Boleslava I. připomíná, jak se v 10. století rodila státnost v prostoru, kde o postavení země rozhodovala síla, diplomacie i schopnost udržet vnitřní pořádek.
