Bořivoj II., syn Vratislava II., vládl českým zemím v letech 1100–1107, přičemž jeho panování bylo přerušeno mocenskými spory s bratry a silným vlivem římskoněmeckého císaře. Přestože šlo o období politické nestability, mincovní činnost pokračovala a denáry ražené za Bořivoje II. jsou dokladem zachované měnové tradice započaté v 10. století.

Bořivojovy mince, převážně stříbrné denáry, byly raženy v pražské mincovně. Nesou jméno panovníka obvykle ve formě „BORIVOI DUX“ či „BORZWOI DUX“ a často také jméno mincmistra nebo symbolický motiv – např. kříž, stylizovanou stavbu či figurální výjev. Design těchto mincí se stále držel raně středověkého stylu s výraznou zkratkovitostí a schématickým rytím.

Numismaticky jsou denáry Bořivoje II. zajímavé jako ukázka přechodného období – na jedné straně pokračují v tradici denárové ražby, na straně druhé již předznamenávají konec tohoto typu mincí, který v následujících desetiletích ustoupil jiným formám měny. Zároveň odrážejí politickou realitu – mocenský boj uvnitř Přemyslovského rodu a ztrátu nezávislosti vůči císařskému dvoru.

Mince Bořivoje II. dnes patří mezi vzácnější exempláře českého raného středověku. Zajímají sběratele, kteří se věnují přemyslovskému období, a badatele zkoumající vývoj měny v podmínkách nestabilní vlády. Každý exemplář nese nejen panovníkovo jméno, ale i odraz dramatické doby, v níž český stát hledal své místo mezi císařskou autoritou a domácími ambicemi.